Kráľovská noc

Dost dobrý, jen mi vadí, že je to asi celé vymyšlené... No každopádně super komedie s účastí budoucí královny Alžběty II. Jen si myslím, že tak tupé garde by princezny (obzvlášť v Anglii) nedostaly. Na druhou stranu, konec je opravdu super, takže i když je to předvídatelné, bez větších dějových zvratů, mně se to líbilo...80% (16.10.2021)

Průhled třídním a sociálním rozvrstvením v tomto případě anglické společnosti prokazuje staronovou pravdu, že lidé jsou si opravdu rovni ve všech základních věcech humanismu a lidství. Velké anglické panovnici to oprávněně - bez licence filmu - přidává zvlášť přitažlivý valér. Valér opravdovosti a slušnosti. Té skutečné. (12.08.2021)

Mňa osobne omnoho viac, ako oslava víťazstva v Londýne, kráľovskými dcérami Margaret (1930) a Alžbetou (1926), zaujal postoj kráľovskej rodiny k udalostiam 2. svetovej vojny, k nacizmu a k samotnému Hitlerovi. Niektoré z nich sú známe, ale mnoho záporných informácii sa z Buckinghamského paláca von nedostalo. Britská kráľovská rodina Windsorovcov mala početné väzby na nacizmus v Nemecku a Adolfa Hitlera. Nevlastný brat princa Filipa, princ Christoph of Hesse sa stal hlavou Goeringovej tajnej služby a zastával mnoho nacistických pozícií. Podobnú minulosť mal tiež kráľ Eduard VIII. , ktorý po nástupe na trón zaslal depešu samotnému Hitlerovi, kde píše: „Aliancia medzi Nemeckom a Britániou je (pre kráľa) naliehavou nutnosťou.“ V októbri 1937 bývalý kráľ Eduard a jeho žena, toho času vojvoda a vojvodkyňa Windsoru, navštívili nacistické Nemecko. Osobne sa stretli s Hitlerom, navečerali sa s jeho zástupcom Rudolfom Hessom, a dokonca navštívili aj koncentračný tábor. Tento kráľ dal prednosť svojej veľkej láske pred trónom, tu ho zastúpil jeho mladší brat Juraj VI. ktorý napriek vrodenej nesmelosti, prejavil v ťažkých dobách Británie statočnosť a bol príkladom pre poddaných. Tu stojí za zmienku jeho prejav k národu (Kráľova reč, 2010). Zdieľal s národom ťažkosti vojny vrátane bombardovania Londýna. Po náletoch ho bolo vídať v uliciach ako utešuje a povzbudzuje Londýnčanov. Angličania mu to nezabudli a popri Churchillovi bol bezpochyby najpopulárnejším mužom. Zaujímavým faktom je aj princezná Alžbeta, ktorú vo filme môžeme vidieť vo vojenskej uniforme. Vo februári roku 1945 vstúpila do ženskej divízie britskej armády, kde slúžila pod úradným číslom 230873. Tu získala výučný list automechanika. V rámci jednotiek divízie jazdila na osobných aj nákladných autách. Po vojne bola povýšená do funkcie čestného veliteľa. Nebola výnimkou nakoľko v priebehu 2. svetovej vojny slúžilo v britských ozbrojených silách asi 600 tisíc žien. Takže film je taký, aký je a mňa osobne nenadchol. (19.12.2016)

Tenhle film není pro každého. Protože prostě ne každého bude bavit hodinu a půl koukat na to, jak se dvě holky nahání po Londýně a z toho ta jedna zřejmě vůbec netuší, že se za něco taky musí zaplatit. Ale mně se to líbilo, hodně moc. Mě takové filmy prostě baví a ta úplně poslední scéna s Jackem, no prostě jo, skvělý :) Zřejmě ve mně ta romantická dušička někde ještě bude. (16.06.2016)

Ani (po)válečné drama, ani bůhvíjaká romantika, ani zdařilá komedie. Tím vším by se Královská noc mohla zdát, ale pouze okrajově. Na druhé straně snímek vychází ze skutečných událostí a popisuje jednu velkou "párty" dvou princezen. Když už nic jiného, tak nám film vysvětluje, proč jsou královští vládci, následníci a potomci tak moc mimo realitu. Obě dívky, princezna Alžběta téměř dvacetiletá a Margaret patnáctiletá, dosud nebyly ani jednou samy venku. Venku mezi lidmi. Mezi svými poddanými. Tato noc tak ukáže, jak moc jsou odtrženi od reality nejen její královští rodiče. Podle mě se právem jeden z princezniných průvodců na cestě nočním Londýnem zlobí, že král vůbec netuší, o čem v projevu mluví. Vojáci bojovali, umírali a královská rodina si zatím v klidu domova pila čaj. I když v ohrožení byla, neboť se bombardovalo kousek od paláce, přeci jen byla ve větším bezpečí než její vojenští poddaní. A jak ukázaly následná desetiletí, odtržení Alžběty od reality života obyčejných lidí bylo nakonec trvalé. Film měl ale i komické prvky, o něž se skvělým výkonem postarali dvě mladé herečky. Ovšem je třeba říct, že těžko lze uvěřit téměř pětadvacetileté Bel Powley, že je jí o deset méně. Poslední otázkou tak je, zda všechno co jsme viděli, nebo alespoň která část z filmu, byla pravdivá a kde zapracovala fantazie. Tato epizoda královnu určitě více přibližuje běžným Britům víc než cokoli jiného, ale na druhé straně je třeba říct, že královna se v průběhu let radikálně proměnila, což se dá pochopit - stala se z ní panovnice. Proto pro její fanoušky a příznivce to jistě bude vítané osvěžení. Není to špatný film, ale moc důvodů vidět ho víckrát neshledávám. (13.08.2021)