Hardcore Henry

Niečo ako iný Bond, Kuriér či Hitman v jednom. So sexy bondgirl Haley Bennett. Je tu prevratná snímka natočená z pohľadu prvej osoby. Je to technika známa hráčom videohier a môže fungovať ako celovečerný film. Pár first-person sekvencií sme už zažili. Vtedy sa first-person uhol využil na chvíľu, no vydržali by ste takto sledovať celých 96 minút? Inšpirácia videohrami je náramná, tej pritaká samotná štruktúra filmu a využívanie istých elementov. Štruktúra sa podobá na videohru v celej stopáži. Máme tu niekoľko prostredí, slúžia ako jednotlivé levely, kde na Henryho vybehne buď presila obyčajných protivníkov alebo sa občas objaví menší boss, tuhý nepriateľ určený na naháňačku či opakovaný súboj. Henry je búchač, ktorý sa rýchlo posilní a nadopovaný stvára priam neuveriteľné kúsky. V každom prostredí je jasný cieľ - poraziť presilu, postaviť sa niekomu silnému, prežiť. Autori netvorili oveľa originálnejší dej ako vo videohre a cca po 40 minútach odhalíte jeho štýl a už sledujete iba formu. Lebo scenár nie je prepracovaný, slúži ako zámienka pre akciu a tá je verná, ale nič viac vlastne nemá. Je síce brutálna a Henry vyskúša rozličné možnosti deštrukcie, ale po trišvrte hodine máte toho dosť a preferujete skôr dialógové scény ako iba veľa opakovanej akcie. (10.06.2019)

Gardcore Genry je... počkat, víte proč píšu Gardcore Genry, ne? Mongolové v Rusku mají prostě "g" místo "h". To už věděl pan spisovatel Hašek Jaroslav, když na něj od Bugulmy volali taváryš Gašek, že je to na govno. Ale zpět k filmu. Je to ze začátku zajímavé, docela to ukojí zvědavost, jaké by to asi vypadalo, kdyby mě po mracích nad Leningradem honil Sgarlto Copley, Tim Rotg a Galey Bennett, ale později se to začne pomalu topit v nudě, jako Lada ve Volze, hihi. Jednomu se neotřelá technologie okouká a pak už je to schopný dosledovat leda s Vizinem v ruce. Kdepak, sám jsem měl problémy. Ale chápu, že se to mnohým garantům líbilo. (18.03.2017)

Originalita se prostě cení, Hardcore Henry nemá silnou myšlenku a vlastně ani pořádný příběh, je to jedna velká řež z první osoby, která má co nejvíce připomínat zážitek z rychlých videoher a to se jí daří znamenitě. Přestřelky jsou vynikající, různé kaskadérské manévry jakbysmet, kamera se hýbe rychle, ale troufám si říct, že obraz je stále přehledný a to je prostě skvělé. Ruční souboje beze zbraní jsou sice z první osoby horší, ale dá se to. Stopáž naráží na své maximum, více minut bychom už asi neustáli, otázkou je, zda bychom ustáli více takových filmů? Já vím, že já bych něco takhle kulervoucího ještě někdy rád viděl, byť tento koncept už asi nemá mnoho, co nového nabídnout... 8/10 (30.05.2016)

Tak jsem se bála, že to co funguje s ovladačem a v krátkometráži (Bad motherfucker, 2013), neudrží pozornost 90 minut, ale jo, ikdyž si člověk chvilkama připadá, že sleduje lets play nějaký střeštěný hry alá Postal, tak je to tak nabušený neustálou, a hlavně fakt absurdní, akcí, že to vesměs nenudí... Přišlo mi že tvůrci vysbírali lecos, co potkali v kdejaký prvořadý i druhořadý pařbě a narvali to sem... škoda, že to není ve 3D, ten film si o to vyloženě říká, ač je dost možný, že z některejch částí by asi publikum kolabovalo v závrati, nebo na bolest hlavy (20.04.2016)

V 90. rokoch som s nadšením hrával pc hru Wolfstein (Vlčí kameň). V nej som vylikvidoval v utajenej pevnosti Tretej ríše tisíce nacistických hajzlov. Dnes sú hajzlov státisíce. Zďaleka neobdivujú len Hitlera. V zásade sa koria každému zámožnému a zároveň bez-škrupulóznemu hajzlovi, či je ním politik, mafián, aristokrat alebo podnikateľ. Takým je aj blonďatý zmrd, ktorý chce s armádou vytvorených bezodne poslušných a zároveň mechanicky upravených vojakov ovládnuť svet. Existuje však jeden, čo sa s pomocou kadejakých hipíkov, huličov, na sexe závislých feťákov, utajených bezdomovcov, lesných tarzanov, vojenských fanatikov a vedca-vozíčkára vzoprie naordinovanému údelu. Vytrie hajzlovi zrak a vytrhne zločineckú hlavu z pántov. Upgradovaný Wolfstein presne do pomerov druhej dekády 21. storočia. Diváci už navykli na stroboskopiské filmové šialenosti, ktoré boli v 60. a 70. rokoch záležitosťou okrajových filmových experimentov. Dnes, 40-50 rokov po, ide už pomaly o bežnú súčasť akčného filmového mainstreamu. Pokiaľ je ale tak invenčne nakrútená ako hardcoreový Henry, ktorého tvár rovnako, ako tvár hrdinu hry Wolfstein po celú dobu neuvidíme, tak nie je čo riešiť s vysokým hodnotením. Užil som si akčný film tak dobre, ako už dávno nie. (16.04.2021)