Ave, Caesar!

-"Would that it were so simple." Po určité době kontemplování a srovnávání s obdobně zaměřenými filmy jsem dospěla k rozhodnutí: Je to opět mistrkus. A jako že jsem zprvu měla problém pochopit, co má co přesně znamenat, tak postupně mi to všechno docvaklo. Nic tam není navíc, jak jsem se mylně domnívala. Mladý kovboj do každého filmu. (29.02.2016)

Parodická pocta Hollywoodu 50. let, který si ještě své pozlátko pečlivě hladil a hlídal. Jednotlivé scény ujdou, odkazy na tehdejší aféry, herce a celkovou atmosféru jsou mile doslovné, leč hlavní postava producenta řešícího problémy je bezkrevná a nesmyslná. Do komediálního zaměření filmu (byť je umírněné) nezapadá hluboce věřící muž, který se však v souladu s vírou téměř nechová a nijak ani očividně netrpí povrchností světa, v němž se pohybuje. Takový charakter není ani uvěřitelný a je nezáživný. Mám z filmu pocit, jakoby ho špatně promíchali a nedali do něj správné koření. SHRNUTÍ: Jednohubka pro milovníky starých filmů. (01.03.2021)

,,…A TAK BAIRD WHITLOCK ZJISTIL, ŽE SE OCITL V RUKÁCH KOMUNISTŮ... /// Hollywoodská satira (nebo satira na Hollywood?) s parádním obsazením (který dokazuje, že u Coenů není malých rolí) a fajn atmosférou. Bohužel pro našince příběh nemá údernou ideovou sílu. Zklamanej nejsem, ale čekal jsem větší pecku! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem scénárista (a malej komunista). 2.) Rád se šťourám ve skrytým (filmovým) obsahu. 3. Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.08.2016)

Krizový manažer v továrně na sny a přetvářku těžký chleba má, aneb se satirickou láskou na téma hollywoodská éra kočičího zlata.. Prakticky neomezená tvůrčí svoboda Coenů se začíná stávat dvojsečnou zbraní, obzvláště když hodně výpadů cílí jen na úzký okruh zasvěcených. Sice opakovaně prokazují, že mají retro prostor v malíku, ale tentokrát zůstal pocit, že si postavy různě pokřiveného charakteru zasloužily na úkor pomrkávání na cinefily mnohem více péče, tak jak se to podařilo u Bartona Finka. Taneční výstup a ponorkový nástup stepujícího teplomilného soudruha Tatuma byl zážitek srovnatelný s očividnou zkušeností ze zvracejícího koně, močícího hada či podvyživeného Jonaha Hilla.. (07.07.2016)

Da, da, drazí soudruzi Coenovci. Objednávku od pozůstalých Sovětů jste splnili decentně. Nyní je už jen na divácích, aby si to celé přebrali. A možná se i k něčemu kloudnému dobrali. Věhlasné filmové studio Capital Pictures se znenadání dostalo do problémů. Hlavní herecká hvězda právě natáčeného ambiciozního snímku o Kristovi, který je vyprávěn z pohledu římského tribuna, byla unesena levicově smýšlejícími scenáristy. Natáčení nesmí mít prodlevu, dublér hlavní hvězdy je mizerný herec, nelze tedy spoléhat, že by hereckou hvězdu dokonale zastoupil v jeho roli, nesmí se o celé záležitosti dozvědět bulvární tisk a v žádném případě nesmí megastar Baird Whitlock dostát újmy. A od toho, aby se svízelné věci řešily, je zde jistý pan Mannix, zástupce studia, který statečně bojuje se závislostí na nikotinu, už méně by se ale chtěl dostat do křížku s rudou mašinérií, která pohlcuje Hollywood den za dnem. Film by mohl být zajímavým pro diváky, co se vyznají v klasické americké filmografii, zejména let padesátých. Je zde totiž pěkná porce roztomilých odkazů na tehdejší styl vyprávění i způsob natáčení. A ve své první polovině tak plně plní funkci nahlížení na tehdejší způsob natáčení z dnešního pohledu, k tomu naivní herecké výkony a stejně tak naivní a plytká filmová díla (viz westerny s mladou kovbojskou star). Posléze si své sympatie film ztrácí politickým magořením, v němž prim hraje politické vymývání mozků, náklonnost k srpu a kladivu a další různé pitomosti, přičemž ne všechny lze přičítat přímo k politickému podtextu. Prostě to záměrné přehrávání a srandování najednou od poloviny filmu ztratilo ten správný nadhled a balanc a vše se rozdrolilo do sledu scének, které byly vtipné už jen sporadicky, trapné ovšem dokonale. Ve filmech bratří Coenů v podstatě neexistuje něco jako slabý herecký výkon. I tentokrát před kameru dostali úctyhodnou plejádu hereckých es, z nichž ždímají prvotřídní výkony, převážně založené na záměrném přehrávání. Některé se zdrží třeba jen na jednu scénu, ale i tak to potěší. George Clooney nemá zdaleka největší prostor, ten si urval Josh Brolin. Ten film pojal nejvážněji, nijak nevtipkuje, nijak zvláště oproti ostatním nebaví. Film má svižný rozjezd, vtipný prostředek, vlažný dojezd, obsahující pitominky. Coeni neoslnili. 6/10 (08.03.2017)