Farba víťazstva

Rasa nebo Závod, pokud za celý film Carice van Houten neukáže ani jednou kozy, český distributor to může pojmenovat jak chce a stejně to nepomůže. Takřka evropský film o americkém černošském atletovi, který se snaží ukázat hrůznost nacismu a především jeho nestoudnou propagandu, což OH v roce 36 především byla. Zároveň ovšem ukazuje i paradoxní situaci, kdy Američané měli na oko problém s nacistickou ideologií o nadřazenosti vybájené a neexistující árijské rasy a zároveň si u nich doma "negr" nemohl umýt ruce ve stejném umyvadle jako běloch ještě dlouho po skončení druhé světové. Ta kritika na americkou rasovou segregaci je v celém filmu patrná a dá se říci, že hraje prim. Nacismus se pak bere pouze za extrémní měřítko toho samého přístupu a tím dělá z Američanů té doby regulérní imbecilní pokrytce. Problém filmu spočíval v tom, že byl celý protkán lacinými CGI efekty, závody byly zachycené totálně nepřehledně, většinu děje tvořil balast o osobním a rodinném životě Owense, chyběl sebemenší náznak po masovějším komparzu u papírově masovějších scén a především dobové záběry, kdy jsem měl chuť vidět jak to ve skutečnosti bylo a nikdo mi to neukázal ani v závěrečných titulcích. Nacistické figurky jako Goebbels, který zde vypadá jako model předvádějící XS velikosti po konci kariéry a Riefenstahlová, dvorní režisérka nacistické propagandy, která je zde zase sexy liberální milfka, rovněž nevylepšují dojem. Vraždená stopáž pak ten dojem ubíjí úplně a typický nalinkovaný děj ohledně sportovních dramat jakbysmet, ovšem s tím rozdílem, že Owens si to vodí od začátku filmu až do jeho konce, takže zde chybí ten typický zábavný dril a postupné zlepšování se za prolínajících krátkých záběrů znázorňující velké časové období a enormní úsilí v něm vynaložené.60% (05.06.2016)

Na jednu stranu je třeba říct, že historie LOH má mnoho velkých příběhů, takže můžeme být rádi, že Owens dostal svůj film, na druhou je potřeba uznat, že byl jedním z prvních hrdinů a dodnes se k němu přiblížil jen málokdo. Otázkou zůstává, jak by film dopadl, kdyby do něho napumpovali víc peněz, protože i tato chudší verze vlastně docela funguje, i když masy zřejmě neohromí. Až na konci života se mu dostalo uznání, takže filmovou poctu si jistě zaslouží. Většina diváků bude mít problém s obsazením Goebbelse, který je tady za hezouna a není vůbec slizký. Riefenstahlová je zase díky Carice van Houten až příliš sexy a ještě k tomu vykreslena jako čistě kladná postava, což se vzhledem k jejím týmovým barvám skousává dost těžko. (07.08.2016)

Po dlouhé době sportovní film, který mě vzal aspoň trochu za srdce. Není rozhodně bezchybný, ale vše je zde podáváno v přiměřené míře. Jak téma rasismu a fašismu, je, nebo pevně doufám, že už byl obrovský problém, který tady působí v rámci obou zemí i dost tragikomicky, tak poté přesvědčivé, herecké výkony. Není tady někdo, kdo by ostatní převyšoval, navzájem ale působí všichni herci přirozeně a uvěřitelně. Ale tu pomyslnou, čtvrtou dávám samozřejmě za příběh. Příběh o jedné atletické legendě, která se narodila o sto let dříve než měla. Dneska by to byla obrovská celebrita, tehdy nad ním hloupí lidé ohrnovali nos. Jsem tomu velmi rád, že je to už dávno za námi. A Tobě třikrát bravo, Jessie! (07.06.2016)

Tak tohle byl pro mne megahit, takhle si představuju pravý, současný, plnohodnotný film. Je v něm vše, co danný žánr vyžaduje. Od prvního okamžiku výborný nástup, žádná slebá místa, výborný postup vyprávění, schopní herci. Dozvěděl jsem vše, co jsem o hostorické události nevěděl. Pěju chválu všem tvůrcům filmu. (08.06.2016)

Pôsobivá snímka je inšpirovaná neuveriteľným pravdivým príbehom legendárnej bežeckej hviezdy Jesseho Owensa, ktorý sa ako prvý z rodiny dostal na vysokú školu. Svojím obrovským bežeckým potenciálom rýchlo zapôsobí a je vhodným kandidátom na Olympijské hry. Je tu však otázka, či sa má Amerika zúčastniť Olympiády 1936 v nacistickom Nemecku. Keď americký vyslanec nájde s Treťou ríšou presvedčivý kompromis, aby odvrátil bojkot, Owens zvádza vlastný morálny zápas. Ísť alebo neísť. A nakoniec kvôli týmto udalostiam sa stalo to, čo nik nečakal. A to že po výhre v nacistickom Nemecku Owensovi samotný Hitler podal ruku a zablahoželal a keď sa vrátil domov, do milovanej Ameriky, nikto ho na letisku nečakal a dokonca mu ani Roosevelt nepodal ruku ani nenapísal dopis. Toto všetko sa môžete dozvedieť aj v Owensovej knihe, ktorú napísal o svojom živote. (17.11.2019)