Vojnové hry

Brrr, v kontextu diskusí o umělé inteligenci jsou letos čtyřicetileté VÁLEČNÉ HRY ještě mrazivější dílo než kdy dřív - a zároveň pořád stejně skvěle vyprávěný film. ___ Na rozdíl od trochu učelově negativistického TERMINÁTORA totiž do popředí nestaví (čapkovskou) otazku, zda si umělá inteligence uvědomí sama sebe - a v důsledku toho logicky zničí lidstvo, ale zda umělá inteligence vůbec kdy pochopí rozdíl mezi důsledky svých rozhodnutí v rámci simulace a v reálném světě. ___  Je to zatraceně nepříjemné sledovat, což je samozřejmě dáno hlavně hrozně chytrým vyprávěním na třech doplňujících se osách: podmínky (příběh o ztrátě víry systému v lidská rozhodnutí), příčiny (příběh nadšené technofilie bez vědomí rámců), rámce (příběh o technofilovi, který si ty rámce již uvědomil, ale ztratil víru v systém). ___  První příběh o konfliktu vojáků a ajťáků vytváří podmínky pro příběh druhý (který začíná až v patnácté minutě). Druhý příběh mladičkého hackera pak ústí v příběh třetí (začíná v sedmdesáté páté minutě). Všechny tři příběhy se pak potkávají v extrémně chytře vystavěném finále, které začíná přesně v devadesáté minutě a má navzdory smrtícímu deadlinu podobu překvapivě seriózní intelektuální, psychologické a etické disputace. ___  Filmaři přišli s nečekane komplexní soustavou pozoruhodně načrtnutých postav, ze které jako omezení fach/idioti vycházejí jen agenti FBI, kteří nicméně plní čistě funkční roli dostat hrdinu k důležité postavě a pak ji od ní zase oddělit. Na tom všem je skvělé, že jakkoli šílená se zápletka o počítači, který (bezmála) rozpoutá třetí světovou válku, může zdát, všichni jeho protagonisté jsou nebanální, a přitom lidsky uvěřitelné postavy.  ___ Díky tomu VÁLEČNÉ HRY podle mě dodnes fungují pro běžné dospělé publikum, pro mladé publikum i jako mrazivý myšlenkový experiment. Parádní film. Ba ještě paradnější, než se zdá! (26.12.2023)

Prostě paráda. "Jednou nás všechna tahle elektřina zabije." Na tu dobu perfektně natočené (velké plus i dramatický konec). Herci přirození, Broderick zahrál výborně. Líbilo se mi i těch pár vtípků a určitě mi nevadila ani ta romantická linka. Spíš se hodila pro takové odlehčení a dvojice vypadala opravdu mile. Od teď považuju Válečné hry za klasiku mezi herními a světohrožujícími filmy:). (80%) (03.05.2015)

Také príjemné nostalgické spomínanie na časy, keď svet pred jadrovou vojnou zachraňovali ešte tínedžeri s vyslúžilými vedcami. A odpálenie jadrových hlavíc bolo na dva kľúčiky a malé žlté tlačidlo. Vzhľadom na rok vzniku a dobrý záver mi vôbec nevadila značná dávka naivity, ktorú tam tvorcovia pôvodne asi nechceli mať, ale rokmi to tak vypálilo. A ešte mi napadol Kubrickov geniálny Strangelove, takže s filmom veľká spokojnosť. –––– V řídícím centru si myslí, že jadernou válku lze vyhrát. ... Vyhynutí je součástí přirozeného řádu. ... Budeme ušetřeni hrůzy přežití.–––– Je to jenom stroj. Nejednejte jako on. (07.08.2018)

Dost atmosférický thriller, který musel byt v době vzniku vyloženě mrazivý. Studená válka v plném proudu, strach z jaderných raket a důstojníci sedící za stolky nad tlačítky, jejichž stisknutí mohlo znamenat konec světa. Do toho první nedokonalé prototypy počítačů, kterým vlastně pořádně nikdo nerozuměl a přesto se na ně spoléhalo více, než bylo zdrávo (a zrovna tahle myšlenka je navíc dost nadčasová). WarGames je z dnešního pohledu uvěřitelný především v kontextu k tehdejší technologii, jinak je samozřejmě dost naivní (a to i pokud pominu mladého teenagera počínajícího si jako MacGyver). Samotný film je napínavý, dobře ozvučený a nechybí ani trocha romantiky (na mlaďoučkou Ally Sheedy radost pohledět). Navíc je to jeden z mála filmů, kde hackování nepůsobí úplně stupidně. (20.10.2016)

Jak řekl Albert Einstein:,,NEVÍM ČÍM SE BUDE BOJOVAT VE TŘETÍ SVĚTOVÉ VÁLCE,ALE VE ČTVRTÉ TO BUDOU KLACKY A KAMENY"...Nadčasový výrok a také věřím tomu,že kdyby došlo v nejbližších letech ke světovému válečnému konfliktu a k následné mobilizaci tak pro nás co vlastníme vojenskou knížku by to znamenalo že ani nestačíme doběhnout k shromažďovacímu místu jak by vše probíhalo doslova raketovou rychlostí.O čem je vlastně tento film?Naivní student Matthew Broderick(David) má velkou zálibu v počítačích,nejdříve se z počítače ve svém pokojíku napojí na školní počítač a následně se nabourá do armádního systému navádění raketových střel.S počítačovou umělou inteligencí začne hrát hru,kterou ale vysocí armádní důstojníci vidí na svých monitorech jako skutečnost a omylem se domnívají že se Sovětský svaz chystá zaútočit.David si uvědomí co způsobil svou zdánlivě nevinnou hrou a nakonec se mu podaří dostat do střežené budovy ze které se řídí vojenské operace,systém přechytračí,způsobí jeho destrukci a zabrání tak termonukleární válce ke které skoro došlo.Také si myslím že Třetí světovou válku nespustí útok mimozemšťanů,ale pouze nějaký obyčejný studentík který si sedne do křesla a přes klávesnici si začne hrát na Boha. (14.04.2019)