Schmitke

Provolávám slávu českému filmu a gratuluju mu ke znivuzrození. Altrichter v kristovych letech natočil nesmírně vyzrálý debut. Mysteriózní hořká komedie tu snad ještě nebyla, v českém filmu rozhodně. Perfektně budovaná atmosféra, skvělé herecké výkony a chytrý scénář tvoří kompaktní celek, kterému je nutno se pokloniit. Jen si tak říkám, kam může Štěpán jít dál, když si laťku nastavil tak proklatě vysoko. (29.09.2019)

Marnost, hledání, nenalezení, nespavost, nuda, stereotyp, prázdnota, nechutenství, letargie, zmatení...tak zhruba toto dominuje nad tělem Julia Schmitkeho v prázdné bublině jeho existence, která, ač v protestu, je vytržena ze své uklimbanosti a nucena služebně vycestovat do hor Krušných za krušnou opravou zastaralého modelu větrné elektrárny. ___ Německý Robinson Crusoe, který se lapen ve své šedé ploché realitě, jež se scvrkla na ostrov v jeho mysli. Marnost a nenacházení podnětů ve svém životě jen podtrhuje bezcílnost osamoceného bloudění i nemožnost nalezení cíle, který je nenávratně ztracen včetně navigace, která se mu pomateně snaží pomáhat. ___ výraz Petra Vrška budil hrůzu největší (26.03.2016)

Na, to abych Schmitkeho odsoudil, mě příliš bavil. Byl dobře udělaný, nechyběly výrazné postavy, na českou produkci dost neortodoxní postupy, scény a schémata. Zajímavě zvolený tón evokující Twin Peaks a neokoukané skřípání češství a němectví. Přesto si nemyslím že je to dobrý film. Chyběl mi silnější motiv, téma, pilíř. Samotné jednotlivosti film neunesou. (04.06.2016)

Podobně jako u Nár. třídy bych dal možná "jen" čtyři hvězdy, ale pořád nějak nemůžu uvěřit, že se tu rýsuje filmařská osobnost typu Š. Altrichtera. Někdo, kdo není ignorant a zjevně se odmítá uzavřít v jakékoli sociální bublině. Je to jeden z mála lidí, s nimiž bych rád zašel na pivo a určitě bych se nenudil. Jinak pro méně chápavé - pointu film samozřejmě má, dokonce zazní doslova: "Je to dobré tak, jak to je..."; a o tom je v podstatě celý film;) (28.04.2021)

Je libo houbičky, protože tady si je někdo ve větším množství zobl, jinak by tento halucinogenní snový film nemohl asi ani vzniknout. Z těžké intoxikace bujnou fantazií podezírám debutujícího režiséra Štěpána Altrichtera. Hlavní postava Herr Ingenieur Julius Schmitke je kapacita přes větrné elektrárny, přežívá svůj šedivý život den za dnem a hraje ho výtečný Peter Kurth. Firma ho vyšle do českého pohraničí opravit beznadějně zastaralou větrnou elektrárnu a společnost mu dělá velký "dříč" Thomas Gruber. Nesourodá dvojice se vydá do magické ztracené země Sudety, kde dávají lišky dobrou noc a zabloudí i GPS navigace. Ospalá díra Chřmelava se zaplivanou stylovou čtyřkou "U Bobra", kde úřaduje místní Bürgermeister je zalidněna spoustou zvláštních figurek a společně s tajuplnými Krušnými horami jsou dokonalé kulisy pro tenhle příběh ne příběh. Rozbitá vrtule klade Smitkemu tuhý odpor a to se mu ještě neznámo kam ztratil kolega. Vyprávění o hledání sebe sama uprostřed mlžných hvozdů, které ztratili svojí minulost a hledají svojí přítomnost. Děj ospale plyne kupředu, hýčká si diváka skvělou citlivou kamerou Cristiana Pirjola, kterou doplňuje výtečný soundtrack Johannese Repky, nenápadně buduje hutnou atmosféru, jenž dokáže být místy až mrazivá. Černo černá mysteriózní podívaná, po které zůstane vtíravá otázka: "Co to jako bylo?" (15.08.2015)