Uprchlík na malinové loďce

Půl roku ve Finsku ve Vás vytvoří určité pocity a názory na danou zem, které můžou být jak pozitivního charakteru, tak i negativního. A jelikož jsou Finové velice specifickým národem a já zjistil, že existuje film, jako je tenhle, říkal jsem si, že by to mohla bejt poměrně dobrá zábava. Narážek mezi Švédy a Finy je poměrně dost a tak jsem byl zvědavej, jak se toho tvůrci ujmou. Po shlédnutí jsem měl pocit, jako kdyby na tom filmu bylo hrozně znát, že ho točili hlavně Švédi. Vlastně na něm nebylo nic urážejícího, drsnýho a nebo brutálního. Švédi jsou evidentně přehnaně přátelský národ s výraznými sociálními návyky (průser s imigranty toho budiž jasným důkazem). Stejně tak Jonas Karlsson je zrovna herec, na jehož herecký projev jsem si chvíli zvykal. Respektive na jeho slušně ujetou postavu. On i ten příběh byl dost ujetej. Zachraňuje ho ale neuvěřitelně pozitivní atmosféra a Josephine Bornebusch s božíma kukadlama. Věřím, že Finové by se do svých kolegů opřeli s větší grácií a daleko více nekorektněji, což jsem tak nějak i chtěl. Nakonec jsem ale dostal příjemnou švédskou komedii, která s takovým tématem nemůže nikoho urazit. A taky je fajn. (04.11.2015)

Já na střihnutý filmy moc nejsem, ale tohle bylo střihnutý na moje gusto tak akorát. Oceňuji dobrej nápad, takových moc není, co si budeme říkat a já bych to tam nahoře na té mapě taky vymazala, lidi jako lidi, takhle to nutí Mikka vyšilovat né kvůli identitě svého pohlaví, jestli je mužem a nebo ženou jak to poslední dobou čím dál častěji vidíme ve filmech, ale kvůli své národnosti. K tomu všemu mu vpluje do jeho cesty za zemí vysněnou krásná švédka a Mikko je totálně v háji. Chvíli mu to dalo, než to dal všechno nějak do kupy, aby to pasovalo a v tom byli báječní všichni tvůrci, kteří to nakonec poskládali k mé spokojenosti. Jonas Karlsson je zřejmě svojský typ herce a nebo to bezvadně zahrál, já nevím. V každém případě jsem se musela chvíli zaklimatizovávat v jeho přítomnosti než jsem ho brala se vším všudy. Jako psychologa bych ho ale navštěvovala pouze v přítomnosti minimálně dalších tří fundovaných ...logů a ....atrů. (16.04.2016)

Taková netradiční komedie o výměně identit, na kterou se sice kouká docela hezky, ale přijde mi, že pokud člověk není Fin nebo Švéd, nemůže jí tak docela pochopit. Nehledě na to, že skandinávský humor ve mě občas budí rozpaky. Nicméně je tu fajn obsazení, sem tam slušný fórek a z filmu sálá pohoda, takže nakonec spokojenost. Ale i tak jsem čekal trochu víc. 65% (28.06.2016)

Hravý, komický a čo sa možno nezdá, tak aj informačne pomerne bohatý snímok. Je tu vypichnutých veľa kultúrnych rozdielov medzi týmito škandinávskymi krajinami, čo pekne dotvára aj vizuálne prevedenie snímku. Tu je vidno tá priepasť v myslení u nás a napr. u takého Švéda. Oni sú vážne takí obetaví, milí a ochotní vždy pomôcť (často to ale preháňajú), to sú asi tie ich roky sociálnej demokracie, ako tam ľudia s obľubou hovoria. Švédi sú asi najkomunitnejší národ na svete, čo je tu aj pekne demonštrované. Navyše sa mi páčilo, že sa tu v tomto smere nezabudlo ani na jemnú iróniu. Na plné docenenie snímku je však treba mať aspoň základné kultúrno-historické znalosti týchto severských krajín. Historický vývoj Švédska a Fínska, aj napriek tomu, že sú to susediace krajiny, bol diametrálne odlišný, a práve v tomto potom pramenia aj tie všetky odlišnosti medzi nimi. Slušný nadpriemer. 80/100 (19.05.2017)

Tokyo Fiancée na fínsko - švédsky spôsob. Veľmi milá severská komédia s prvkami čierneho humoru, využívajúca rozdielnosť kultúr, ktorou si hlavný hrdina Mikko/Mikael rieši nielen svoju detskú traumu. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou. (05.03.2016)