Deset malých černoušků

Dovedu si představit, že by to dnes někdo natočil líp (Spielberg, Fincher). Závěr nakonec také nebyl tak úžasný jak jsem čekal, podobně jako ve Jménu růže, ale celou stopáž jsem byl nalepený na obrazovce, nedýchal jsem a hltal každou vteřinu. Chápu, že lidi, co znají předlohu, z toho asi nadšení nebudou, ale pro mě to byla bomba. 90% (07.04.2017)

"Znáte ten vtip o dvou Angličanech, kteří spolu ztroskotají na ostrově a do smrti spolu nepromluví, protože je nikdo vzájemně nepředstavil?" Na hrad v rakouských Alpách se sjede deset vzájemně si neznámých lidí. Hostitel U.N.Owen (alias "unkown" - neznámý) je jmenovitě přivítá z magnetofonové nahrávky a prozradí, že všichni mají na rukou krev. Každý někdy v minulosti zavinil smrt nevinného člověka a každého zde stihne trest. Přejeme hezký pobyt. :-) Není sporu o tom, že Agatha Christie to dobře vymyslela, přesto je to zcela konvenční film. Z průměru ho vyzdvihují dvě věci: 1.) Řemeslná neobratnost. Ano, je to paradox, ale to, co by většině filmů škodilo (špatné kompozice obrazu, vrtkavé svícení, zvuk místy jako ze studny atd.), je pro Černoušky pravým požehnáním. Přispívá to k žádoucí strašidelné atmosféře a ke zdání životnosti toho Agathina úhledného schématu. 2.) Zatímco pozdější filmové detektivky zhusta sázely na hvězdné obsazení, Deset malých černoušků hraje deset lokálních hvězd nižší svítivosti (srdce roduvěrného anglofila potěší zejména Stanley Holloway a Wilfrid Hyde-White), které jsme zvyklí vídat výhradně ve vedlejších rolích. Pokud neznáte předlohu, nemůžete si díky tomu předem "vypočítat", v jakém pořadí budou vraždeni. 70% (05.12.2009)

Deset malých černoušků stavělo si dům, dva z nich spadli do malty, zbylo jich osm... :o). Je to moje první setkání s Agathy Christie, o kterém teda vím. A jó, nemůžu říci, že by se mi film nelíbil, to v žádným případě. Na druhou stranu se z celkem zajímavéhho a neotřelého příběhu dalo vytěžit podle mě o dost více. Atmosféra u tohoto kousku stojí za starou belu. Dost na tom má zásluhu velmi podivná hudba, která prostě nedokáže ani napínavé situace vyhrotit. I uvažování "desítky" mi přijde poněkud nenormální (jeden po druhém tam umírají a oni v klidu kalí u kulečníku jako by se vůbec nechumelilo, a navíc chodí spát každý sám...) Být na jejich místě, tak bych si počkal u stolu s deseti černoušky a na vraha nalíčil past, a nebo bych tuto rekvizitu schoval a tím pádem by vrah nemohl trhat figurky a třeba by nechal toho vraždění :o) (26.01.2010)

Velice zdařilá adaptace známého románu Agathy Christie. Scénář je sice odlišný od původní předlohy, ale prostředí tajemství a přemýšlení si zachoval. Stará dobrá detektivka s napětím a momenty přenášení se podezření z osoby na osobu. Konec trochu jinak, ale ne zas tak, aby mi zkazil celkový dojem z filmu. (13.02.2012)

Knihu jsem četla (a čtu) v různých etapách svého života a tak jsem zde s napětím čekala, až: jeden malý černoušek, vztek měl na svět zrádný, a tak se sám oběsil a nezbyl tak žádný... ale nemám jim změnu za zlé. Dost mě překvapila osobnost soudce, podle knihy to byl nechutný mentorský dědula a tady to byl okouzlující starosvětský gentleman Pickering z My Fair Lady. Pět* ___  edit po letech: pro mě stále nejlepší verze černoušků ever. Když porovnám scénu s klíčem s verzí z roku 1974, která od této značně opisovala... asi takhle: když dva dělají totéž, není to totéž. (07.07.2010)