Réžia:
Édouard MolinaroKamera:
Raymond Pierre LemoigneHudba:
Michel LegrandHrajú:
Paul Meurisse, Bernard Blier, Jean Lefebvre, Michel Serrault, Frank Villard, Daniel Ceccaldi, Paul Préboist, Édouard Molinaro, Lysiane Rey, Claire Maurier (viac)Obsahy(1)
Malý podvodník Arséne Baudu (Jean Lefebvre) je odhalen bývalým policistou Hyacinthem Camusem (Bernard Blier), který byl sám pro nepoctivé jednání od policie vyhozen. Dají se dohromady a připraví podvod na obchodníka Alexandra Larsan-Bellaca (Paul Meurisse), z něhož se vyklube další gauner. Ten jejich hru prohlédne a přesvědčí je, aby společně provedli velký podraz na bohatého a naivního portugalského podnikatele Ribera (Michel Serrault), kterému chtějí prodat staré ruské dluhopisy z roku 1906, o něž má zájem sovětská vláda. (curil)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1)
Nedá se svítit... z Jeana Lefebvra coby herce, kterého jsem ještě 2-3 roky nazpátek vážně nemusel, se postupně vyklubal herec, kterého nakonec začínám mít celkem rád a poslední dobou mě ho většinou ve filmech baví sledovat. Řekl bych, že tady dokonale využil svůj potenciál ke ztvárňování svérázných postav s nefalšovanou komickou nadsázkou a nezůstal v tom sám! Stejně jako o 10 let později v legendární komedii Krást se musí umět je součástí skvělé chemie spolu s pány Blierem a Serraultem a dějově jde opět o slušně zábavnou komediální jízdu, v níž se to tentokrát uprostřed party výtečníků hemží jedním kšeftem za druhým v docela závratném tempu. Vyznat se v té spoustě finančních tahů, podvodů a systému vzájemného vyplácení všeho druhu jsem ne vždy dokázal, ale bavit naštěstí ano a asi úplně nejvíc mě pak rozesmál úplný závěr s pointou, jak to s nimi se všemi dopadlo. :D Jen škoda, že celou zábavu občas mírně brzdí Paul Meurisse – alespoň mě tu moc neoslovil a připadalo mi, že v komediálním žánru asi není příliš doma. Na (slabší) 4 hvězdičky to ale stále vidím, i díky skvělé černobílé kameře, na níž je často vidět silná promyšlenost a vyladěnost mnoha záběrů. Což se v čisté komedii vidí málokdy, ale zrovna ve Francii v 60. letech jsem se s tímto stylem setkal již u Georgese Lautnera (Povedení strejcové, Tajný policista) a evidentně měl Édouard Molinaro, berouc si sebou k spolupráci i Lautnerovy dvorní scenáristy, pak na koho navazovat. [75%] ()
Galéria (5)
Fotka © Gaumont Vidéo