Komorná

Bermudský trojúhelník v korejsko-japonském dialektu překvapil a Komorná si získala mou pozornost. Nečekané zvraty, erotické dusno či tajemnost příběhu, kterému bych mohl vyčíst jen pro mě trošku delší vzdálenost od startu do cíle, ale jinak jízda bez nijaké kolísavosti napětí. Chan-wook Park hold umí zajímavě obzvláštnit vcelku jednoduchý příběh a tím vytvořit velmi netradiční dílo zasluhující touhu po znovuzhlédnutí. (06.08.2016)

No. Kdybys si všiml režisér, obešel bych film obloukem. začátek není špatný a první dva dějové twisty taky ne, má to nápad a hezky to vypadá. Pak ale zklamal dramaturg a někdo, kdo by byl schopen říct, že je třeba námět oproti předloze poněkud upravit. Příliš mnoho dějových rotací a naprosto neskutečně dementní až hovadský konec to celé totálně zazdil. Mělo to končit jejich útěkem a radostí a finito. cokoliv dál vystřihnout. Naprosto zkažený film. A nějaký nahatý Asiatky, jejichž scény šly taky zkrátit na desetinu a ději by to nijak nevadilo, jsou jen dost lacinou úlitbou, aby se o filmu mluvilo. (17.03.2018)

3* stylově vytříbené drama, které přináší erotický příběh plný "nečekaných" zvratů a intrik. Děj nám režisér servíruje útržkovitě, takže všechny souvislosti budou vyjasněny na konci. Příznivci jihokorejské kinematografie si užijí, protože dostanou její typické ingredience. Na mě však nijak výrazně nezapůsobil a čekal jsem od příběhu něho víc. Asi si dám od východní Asie na čas pokoj, protože jsem tam na žádný "skvost", který by mě naplnil, jsem už dlouho nenarazil. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (24.01.2020)

Typický Park, ve kterém nelze věřit ani hrnku na kafe opět uchvacuje svou morální rezignací a kouzelně nepatřičným humorem. Tentokrát nic netematizuje za hranou filmu, ale naopak připomíná dítě na pískovišti, co staví hrad z padesáti báboviček, z nichž každá patří jinému zmlácenému dítěti. Na první shlédnutí z toho jde hlava kolem, nejen kvůli pomotané zápletce, ale zejména díky Parkovic trademarku víceplánových záběrů, které solej několik dějových informací naráz a do toho ještě člověk musí stíhat obdivovat jejich neuvěřitelnou mizanscénu a práci s pohybem i ostrostí. (28.07.2016)

Přestože jsem ve filmu o žádnou akci nezavadil, příběh rozhodně nestagnoval a nenudil mě, takže stopáž, která mě zpočátku dost strašila, nakonec nebyla problémem. Celá zápletka byla sice možná místy lehce překombinovaná, občas jsem se v ději na chvíli ztratil (střídání časových rovin), ale ani na chvíli jsem se nenudil a strýček se zvláštními chutěmi pobavil. (28.10.2019)