Komorná

Celou dobu jsem přemýšlel, jestli si Park uvědomuje, že dramatizuje vlastně jen jednu z těch perverzních povídek, které nutí strýc číst nejprve svou ženu, pak neteř. Když na konci vyloženě zvoní rolničky na oznámení happy endu, došel jsem k názoru, že asi ano. Ale že to vlastně nic moc nemění na mělkosti a lacinosti toho všeho. Kouká se na to hezky, docela mi to uteklo, ale vlastně je to celkem sázka na efekt - je to moc "hezký" film na to, aby byl dotažený. K tomu, abych se na to napojil, mi chyběla nějaká zdrcující chvíle. Ani to řezání prstů moc nebolelo. 70 % (04.08.2016)

Narazit v poslední době v kině na výtvarně krásně vybarvený film, který není víceméně brak, kýč, nuda, infantilní nebo akční flákota, to je umění samo o sobě. Po dlouhé době jsem se u něčeho:1. nenudila, 2.film nabízel víc než vizuální pokoukání či 3.psedofilozofování, které stejně nic objevného nepřináší. Film má mít erotickou atmošku,pro mě ne zcela silně úplně strhující, přesto má svoje působivé kouzlo. Úhel pohledu, realita a perspektiva podaná třikrát jinak dávkovaná do třech různých kapitol. Nejdřív se díváme očima komorné v zoufalé situaci, osamocené šlechtičny, která nemůže nikomu věřit a nakonec sňat.podvodníka a mizery, který ví, že v jeho pochybném prostředí se naivita, soucit a láska trestá dokonce i smrtí. Jen více podobných filmů, na které se dá koukat, aniž by člověk čekal na závěrečné titulky a litoval ztráty času a peněz. Když můžete něco ze zápletky předvídat a stejně nejde o nezáživný příběh, je to na dnešní cinema poměry výhra. Film navíc odlehčuje nadhled, humor a s ní související nápověda, že ničemu v životě se pro jistotu nemá hned věřit, ani brát smrtelně vážně. - A když už jsem u té důvěry... Největší výtku mám k tomu, že pohádková pointa filmu mě nepřesvědčila. Na šťastné konce u ztracených existencí nespoléhám, pokud se líbivé konce neodehrávají jen v něčí zoufalé fantazii. Ale kdo ví. Možná to byl záměr tvůrců ??? (04.08.2016)

S konceptem lesbického iniciačního softporna v režii stárnoucího chlapa se neodmyslitelně pojí očekávání jisté voyeuristické uslintanosti. Očekávání byla splněna víc než dostatečně, a pečlivě naaranžované polocelky s důrazem na čisťounkou estetičnost tak jakoukoli úvahu o rozdílu mezi fikčními prasečinkami určenými pro mužskou čumendu a lesbickou realitou zabíjejí hned v kolíbce. Rozmáchlou melodramatičností, které se kdovíjak daří být emocionálně děsně sterilní, mi to nejvíc připomnělo Troškovu blahé paměti Andělskou tvář, jen jak tu naštěstí nebyl za rozervaného milovníka Pomeje, tak se to dalo jakž takž ukoukat. (11.05.2020)

Film je rozdělený na dvě části, z nichž ta první se soustředí na naivní zlodějku a podvodnici Sookee a rozhodně není tím nejzajímavějším úvodem do filmu. Druhá část se naopak soustředí na šlechtičnu Hideko, odkrývá příběh z její strany a je to právě tato část, která dokázala mě zaujmout mnohem více. Přestože příběh filmu režiséra Chan-wook Parka, není pro zkušenějšího diváka ničím překvapivým, ani nijak zvlášť zajímavým a obohacujícím, dokáže Komorná uchvátit kostýmní výpravou, kulisami a zajímavou kamerou. Občas je až jedno, o co ve filmu jde a kdo koho chce podvést či se ho zmocnit, rozložení a snímání scén dokáže zaujmout a uchvátit mnohem více. Park se také vůbec nebojí ukázat sexuální scény mezi Sookee a Hideko, až je těžké odhadnout, zda jsou krásně eroticky osvobozující či se jedná jen o mužský vlhký sen. Herečky se v nich ale nebály žádných hranic a ve své neposkvrněné nahotě se divákovi nastaví jako na talíři. Ženská sexualita a erotismus jsou zde vyjádřeny jako teplý bezpečný přístav v porovnání s tím mužským, který je zobrazován až groteskně a jako něco negativního a násilnického. Ve svých 145 minutách má film jak silnější momenty, tak slabší chvíle, které nedokáží zcela udržet divákovu pozornost. V první polovině se Komorná tváří jako erotický thriller, ale sklouzává k letargii, ze které se režisér Park snaží diváka probrat buď zvratem na konci první části filmu, erotickými scénami či násilím, na které slabší povahy nebudou hledět s povděkem, nebo retrospektivním vyprávěním. Konec je příliš snadný na to, z jaké klece Hideko utíká a do čeho všeho se dívky zapletly. Průměrný film, nic objevného pod sluncem, moc dlouhé. (15.07.2016)

Tohle jsem nečekal. Dlouho se mi do Komorné nechtělo a potom z toho vyleze jeden z nejlepších Korejských filmů, co jsem měl možnost vidět. A netvrdím to pouze díky precizně zpracované erotické stránce. Způsob jakým Park pracuje s manipulativním rozvíjením vztahů mě bavil ze všeho nejvíc. Navíc jsem si opět potvrdil, že Jin-Woong Cho je sázka na jistotu. Tady ztvárnil úchylného psychopata a popral se s tím s velkou dávkou osobitosti. Pro mě nejlepší Parkův film už jen z toho důvodu jak pracuje se sebemenšími detaily. ■ Nemůžu si pomoct, ale Yong-Nyeo Lee ve mně vzbuzuje děs. (10.12.2017)