DobroDRUH

představoval jsem si drsňáka, kterej si narovná zlomenou kost, liánou si zašije díru do břicha a nakonec pokouše rozzuřenýho lva... dostalo se mi něčeho úplně jinýho... scéna s propíchlejma plícema je uplně geniální!!! jenom mně je trochu divný, že je to poprvé, kdy jsem se styděl za to, že jsem běloch... viděl jsem ale jenom dva díly!!! jedna hvězdička je za naději. i kdyby ale ostatní díly byly "dobrý", víc si to nezaslouží. za tu plíci. to bylo totiž naprostý peklo. (22.03.2015)

Maminčin mazánek si vzal červené kecky, sehnal prachy, uvázal si kolem krku šálu a vyrazil do světa, většího do sebe zahleděného blba, jsem snad ještě neviděla. V druhém díle si nakoupil papů, to spapat již nestačil, páč hapal - uklouzly mu kecky, dál to bude jistě taky napínavé, ale to už asi neuvidím. (12.03.2015)

může tohle někdo tomu vystajlovanýmu modelovi věřit? celou dobu mám pocit, že za kamerou je plně vybavený karavan s mramorovou koupelnou. Etiopie - vážně se uštknutí černou mmbou řeší tak v poklidu a je čas dojet do x km vzdálené vesnice pro antibiotika? Adama Lelka na "nejnebezpečnějším" etiopském kmenu zaujala jeho kultura - chýše, samopaly a vyražené zuby dospívajících dívek, zajímavý vkus, (10.03.2015)

Extravagantní samolibý dobrodruh představuje estrádní buranství a přihlouplé sebevědomí, jenž je dalším důkazem toho, že slušnost a věcnost se dnes prostě nenosí ani v dokumentární tvorbě. Myšlenka čím větší hovado, tím větší úspěch, se nám z českých kuchyněk přestěhovala na daleké cesty. Tak si Adame přičísni bradku, uprav růžovou šálu, na hlavu si dej cylindr s potiskem dalmatínů a vyraž ... ale do . . . . . . (19.04.2015)

Pan "Otevřená zlomenina" si množství internetovýho hejtu fakticky zaslouží. Málokdy člověk narazí v bedně na tak kolosálního kreténa, jakým je Adam Lelek. Kromě toho, že cpe svou voslintanou držku do úplně každýho záběru a snaží se při tom velice chabě předstírat nějaký srdceryvný emoce... tak krom toho taky vypouští v každým díle strašlivě chytrý rady a zasvěcený komentáře. Ze kterejch bych se nejspíš poblila, kdyby se ten ukňouranej mamrd dal vůbec brát vážně. Protože se ale Lelek vážně brát nedá, sleduju ho vlastně velice ráda, protože se škodolibě bavím nad jeho nebetyčnou pitomostí. Velmi mě baví, jak si DOBRODRUH myslí, že trpí při mínus šesti stupních celsia (pardon, ale u nás na chatě bejvá před zatopením i mínus dvacet, ale nemíním o tom natočit dokumentární seriál) nebo jak se producíruje po africe se šálou a hudruje, jaký mu je děsný vedro. Pak ho pořád něco bolí nebo obtěžuje, ale zřejmě nepřekonatelným vrcholem zůstane výlet v jarmilkách do jungle. Jó, taková proražená plíce s otevřenou zlomeninou, to není žádná legrace. Ještě, že si zkušený dobrodruh dokázal udělat sám diagnózu toho smrtelnýho zranění a včas se dostal do nemocnice. Představte si, že by v táboře kanibalů naháh jarmily a skončil by třeba v polívce. Vsadím, se, že by se kanibalové ošklíbali, že Lelek chutná "ňák divně"... (03.05.2015)