Sherlock: Ohavná nevesta

Moffat s Gattisem dření nadsázku a divácký svět jde vývrtky. Je to čistá kokainová zábava, předěl mezi sériemi, který nic neřeší, ani neposouvá. Samostatná hříčka a betaverze kultu sebe sama, které se tolik spílá jenom kvůli tomu, že se čekaly velké věci. Po sebeparodické třetí sérii mi ta míra diváckého nepochopení přijde úsměvná. Každopádně, verzi 4.0 se nebráním ani trochu. I kdyby měl být Moriarty nakonec svým vlastním dvojčetem, klonem, nebo zmrtvýchvstalým přízrakem ze snu. (03.01.2016)

Na speciál Sherlocka jsem se těšila jako na druhé Vánoce a nezklamal, přestože to střídání časových pásem bylo poněkud divočejší (inu Moffat a Gatiss). Závěr pak se mi nelíbil vůbec, ale jednotlivé střípky, dialogy, kníry a hábity byly jedním slovem skvostné, takže jsem trochu na vážkách, k čemu se přiklonit. Scénář mi přijde podbízivý, ale v mnoha okamžicích to funguje jak má, Přízračnou nevěstu určitě nevidím naposled, tudíž nezbývá než vyřknout ortel- fanouškovské čtyři hvězdy + jedna za vedlejší efekt, který musím trochu dovysvětlit: Představte si, že perete prádlo, pak jedno nadbývající prostěradlo pověsíte ven na balkon, jdete sledovat Sherlocka a poté, co už jste na nějaké prostěradlo venku úplně zapomněli, si zajdete do kuchyně pro vodu… A skrze okno vidíte vlát cosi bílého, přízračného! :-o To prostě musíte švihnout pátou hvězdu, i kdybyste nechtěli!! (05.01.2016)

Stejně jako samotný seriál, i tento počin se veze na stejné vlně výborně vypointovaného příběhu, takže Vás téměř okamžitě strhne. Snímku také neuvěřitelně prospělo, že se tentokráte odehrává ve viktoriánském Londýně na sklonku 19. století, což má za následek atmosferické náhledy do temných uliček zahalených mlhou. Přičtete si k tomuto všemu fakt, že snímek bravurně kombinuje prolínání jednotlivých realit, čemuž dopomáhá i to, že představitelé Holmese a Watsona se pro tyto role snad vážně narodili, a dostanete skvělé namíchaný filmový koktejl, který nezná hluchá místa. Skvělá práce! (15.01.2017)

Sherlock Who? Úvodem bych rád poslal gratulaci na Kavčí hory, protože takhle čerstvá premiéra zahraničního seriálového speciálu je od ČT první záslužný počin od zahájení vysílání pořadu Branky, body, vteřiny.. K anarchistické, raušem se kolébající lávce mezi prvními třemi sériemi a čtvrtou mám jen to, že prostá viktoriánská detektivka „Spolek fúrií“ by asi leckomu stačila, ale proč myšlenkám nabízet klasiku Sjezdového paláce v Parku kultury a oddechu, když mohou mít pulpový Tádž Mahal. Nevidím důvod posílat Holmese tohoto století na odvykačku, vždyť i na stránkách Sira A.C.Doylea se za účelem stimulace mysli nakládal silným tabákem a černou kávou a vězte, že když už jednou myšlenka vznikne, nelze ji zahubit.. P.S.: Skromně snídající Mycroft mi připomínal jistého pána z Monty Python´s The Meaning of Life, kníratý Watson Kodeta a Rudovous do kamene kous! (04.01.2016)

Kým sa Sherlock a Watson pohybujú vo viktoriánskej dobe, ide až o nečakane vynikajúce a stále moderné osvieženie, v mojich očiach prekonávajúce pôvodný seriál. Problém nastáva približne v polovici, keď sa do tej doby čistá žánrová zábava zvrhne v prekombinovanú sebaparodickú záležitosť striedajúcu časové línie. Mal to byť samostatný špeciál ako bolo avizované, snaha o napojenie na udalosti tretej série pôsobí v tomto podaní jemne kŕčovito, pretože vo výsledku nerieši vôbec nič. Akokoľvek musím chváliť skvelé dialógové výmeny a istú nepredvídateľnosť, Moffat by sa mal viac sústrediť na budovanie zápletiek, ako na tieto samoúčelné, hoci stále do istej miery zabavné, exhibície. (04.01.2016)