Anihilace

Hard sci-fi hypnóza v přímém přenosu; jestli tohle někdy převedou do virtuální reality, bude pro smrtelníky zatraceně těžký odcházet z Oblasti X po pouhých dvou hodinách... Je to jako ponořit se svébytného, zcela neprozkoumaného vesmíru plného křišťálových stromů, éterických srnců a svatebních kapradin, a nechat se unášet magickým průzkumem za ruku se sexy vykulenou Natálkou. Jenom nezapomenout tu M-16ku. Dlouho mě tak z kombinace úchvatných obrazů, hudby a těžkého příběhu nemrazilo. Co se provázanosti s knižní trilogií (Anihilace, Autorita, Adaptace) týče, tak jsem sice zatím pouze v její polovině (u Šéfa ze začátku), už teď ale mohu říci, že film je jen nesmělým škrábnutím po jinak nesmírně rozvětveném povrchu a hlavně košaté a dechberoucí psychologii postav. Myšlenkové pochody prostě na kameru jen tak nenatočíte... Hraný snímek pak pochopitelně nelze vystavět na setrvávání a prozkoumávání v podstatě jednoho místa, a tak zde přirozeně dochází k okleštění explorativního děje na úkor akce, což ale zručně oddirigované filmové Adaptaci vůbec nevadí, a ani nemusí. Jiný formát si holt žádá odlišný tvůrčí přístup, a za sebe nyní prohlašuji, že se tenhle kříženec Stalkera, Fontány a Vetřelce povedl na výbornou. (12.03.2018)

Při snaze o charakterizování tohoto filmu mě napadají mnohá přirovnání, ať už knižní nebo hollywoodská verze Solaris, či jiné méně ambiciózní, avšak myšlenkově bohaté sci-fi kousky typu The Divide, či Coherence. V porovnání s nimi se velmi zajímavá vstupní myšlenka Annihilation nezdá dostatečně využita. Postavy se nechovají vždy logicky, vůbec celá výprava čtyř, ne až tak profi, ženských nepůsobí příliš realisticky. Filmy tohoto ražení můžou krásně těžit z konfrontace vědeckého přístupu s nadpřirozenem a to se zde tolik nepovedlo. Atmosféra je ale docela příjemná... 7/10 (18.03.2018)

Některé filmy vlastně stojí za to si odložit na dobu, kdy pomine PR masáž, vlna recenzí i výkřiků na sociálních sítích a databázích. Člověk pak k nim může přistoupit do značné míry oproštěný od balastu ohlasů i očekávání. Zrovna "Annihilation" je případ díla, kterému právě čistá a otevřená mysl nejen prospívá, ale do značné míry ji vyloženě vyžaduje. Nejedná se totiž o sci-fi zakládající si na vědecké věrohodnosti, ale naopak na čirém úžasu z nových světů a forem, přičemž diváky vybízí k ponoření se do nich. Podoba fauny a flóry zde může evokovat apokalypticko enviromentalistické vize Hajaa Mijazakiho. Jenže na rozdíl od jejich ekologické logiky příčiny a následku, potažmo snahy posunout se z parazitismu směrem k symbióze, zdejší svět nemá logiku, smysl či cíl. Jeho jediným principem je asymilace a transformace bujením. Garland do své volné adaptace stejnojmenné předlohy vnáší motivy ztráty, sebedestrukce a současně doplňuje páteř možného výkladu celého vyprávění jako metafory pro turbulentní dynamiku vztahu dvou lidí a jejich složité cesty zpátky k sobě, přičemž na konci oné cesty nevyhnutelně nemohou být stejní jako na začátku. Nicméně nejen díky své záměrné enigmatičnosti "Annihilation" nejlépe funguje jako expedice do jiného světa, který je právě díky své groteskní monstrozitě, zneklidňující nestálosti i přízračné kráse nebývale podmanivý. V dnešní záplavě blockbusterů vydávajících se na nové planety, které ale zůstávají příjemně konvenční, se Garlandovi podařilo navrátit do filmu element fascinovaného úžasu. (25.09.2020)

Trailer mě onehda uchvátil, z filmu nakonec až tak unešený nejsem, ale pořád se jedná o obstojnou žánrovku, která má vynikající nápad. 4 vědkyně, každá specializovaná na něco jiného jdou prozkoumat novou oblast, kde neplatí zákony přírody a odkud se ještě nikdo nevrátil živ. To je nápad jak víno, jen mi přišlo, že nedostal tolik prostoru kolik by mohl. Film zbytečně brzdí flashbacky, které příliš zábavné nejsou a projeví se to na tempu filmu. Je zde skvělá scéna s bílým krokodýlem a zmutovaným medvědem, který v chatě nadělá pěknou paseku a dojde na jednu vynikající gore scénu s roztrhlou čelistí, to jsem opravdu šílel radostí, závěrečná filosofická půl hodina na mě až takový dojem neudělala a finále mi přišlo docela confusing. Určitě bych přidal více zmutovaných zvířat a cokoliv z přírody vůbec k větší spokojenosti. Za doporučení film určitě stojí kvůli nápadu, vizuálu a medvědovi, byť film dostává celkem sadu. 70% (18.03.2018)

Kdo by to čekal, že by se z nenápadného snímku mohl vyklubat tak skvělý film s originálním nápadem a sázkou jen na hlavní ženské postavy. Film se sice rozjíždí pomalu, ale tím vás postupně vtahuje hlouběji a hlouběji do děje, stejně jako aktérky, které jdou do samého středu neznáma. Konec mě opravdu uchvátil a to nejen atmosférou a příběhem, ale hlavně hudbou, která neskutečně dokonale pulzovala a skvěle pasovala do nově se vytvářejícího ekosystému. (05.04.2018)