Johnny Cash: American Rebel
Hudba:
David RamosHrajú:
Johnny Cash (a.z.), Kris Kristofferson, Willie Nelson, Sheryl Crow, John Mellencamp, June Carter Cash (a.z.), Rick Rubin, Michael Streissguth, Kid Rock (viac)Obsahy(1)
Portrét charismatického zpěváka country, muže v černém. Johnny Cash (1932–2003): „Divíte se, proč chodím pořád v černém, proč se vyhýbám jasným barvám, proč vyzařuju temný tón? Mám k tomu více důvodů. Nosím ji kvůli chudým a utlačovaným, žijícím v beznadějné chudé části města, i kvůli vězňům... „. Merle Haggard: „I v místnosti plné prezidentů byl jasná jednička! Takové charisma neměl ani Elvis!". Eric Church: „Byl to fenomén, jako Beatles nebo Elvis Presley". John Carter Cash: „Měl jsem tátu rád. I když jsem ho úplně nechápal, a nejspíš na to už nepřijdu"... Willie Nelson: „Jasná jednička mezi americkými zpěváky kovbojských písniček! Neznám nikoho, kdo by o něm mluvil špatně". Rosanne Cash: „Nejvíc jsem oceňovala jeho komunikaci s publikem a chování na pódiu". Rick Rubin: „Dokázal mocně zapůsobit. Člověk poznal, že je to jedinečná osobnost!". (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
Velmi povedený kanadský dokument o nelehkém a nečernobílém osudu jednoho z nejlepších country zpěváků vůbec. V dokumentu byla řada velmi zajímavých historických videí, rozhovory s Johnyho dětmi i spolupracovníky. Zkrátka velmi povedená práce. Pokud se chcete něco dozvědět o americké hudbě, toto je úžasný zdroj poznání. ()
Johnny Cash je u mňa spolu s Chaplinom najzbožňovanejšou celebritou,aká kedy žila.Milujem a vážim si bezo zvyšku všetko,čo vo svojom živote predstavoval a to,čo po sebe zanechal,vnímam ako jeden z najhodnotnejších umeleckých a zároveň ľudských odkazov v celej histórii umenia.Geniálny muzikant s božsky krásnym hlasom a nádherný človek,ktorému patrí veľká vďaka za to,že žil. ()
Vynikající životopisný dokument o zpěvákovi se srdcem a nezaměnitelným hlasem. O Johnnym Cashovi vyprávějí jak jeho nejbližší (dcera Rosanne, syn John), tak i "kolegové od fochu" (Kris Kristofersson, Willie Nelson a další) a opravdu mají co říci. Klíčové písně Cashovy kariéry jsou samozřejmě uváděny jen ve zkratkách (vyjímkou je "Folsom Prison Blues", která zní opakovaně a vlastně "provází" celým filmem), ale o to více je ve filmu zajímavých informací z Johnnyho bohatého života a některé (včetně dobových záběrů) jsou i dost unikátní. Velkým zážitkem pro diváka je záznam duetu "Girl From the North Country" s tehdy mladičkým Robertem Zimmermanem. Kdyby vám to jméno nic neříkalo, je to vlastní jméno "jakéhosi" Boba Dylana. Dokument zajímavým způsobem mapuje celou životní i pěveckou kariéru Johnnyho Cashe (cesta na vrchol, "prášková extempore", původní rodinu, jeho osudovou June Carter a samozřejmě i "cestu dolů" když ho hudební společnosti, které se na něm pěkně napakovaly a posléze ho hodily přes palubu). Čtyři měsíce po smrti June "odešel" za ní. Asi se mu moc stýskalo. Příznivcům se zase stýská po jeho nezapomenutelném hlasu a neskutečnému charismatu. Ale mnoho jeho písní se stalo opravdu nesmrtelnými (I Walk The Line, Folsom Prison Blues, Jackson, Boy Named Sue a mnoho dalších), což je jeho odkaz pro další generace a to není vůbec málo. ()
Asi nejkomplexnější dokument o Cashovi. Přesto zde mnohé schází. Na jedné straně se do konceptu nevešly důležité epizody jeho umělecké kariéry, jako projekt Highwaymen (Willie Nelson ho zcela nepochopitelně zapře) nebo spolupráce s U2, která skutečně nastartovala Cashovo obrození. Na straně druhé tu chybí větší pohled do soukromí. John Carter by mohl více vyprávět o tátovi, který mu vařil a chodil s ním na ryby, než o Johnnym Cashovi. Nezbylo místo pro mysteriózní dům u jezera Hickory. A film také nepostihl rozpolcenost člověka, který již dávno, snad na samém počátku, ztratil hranici mezi realitou a fikcí. ()
Dokumentární kronika o životě a kariéře Johnyho Cashe. Dokument asi ocení starší diváci, kteří jak roky letí stále rychleji znají význam slova nostalgie. Dokument obsahuje vzpomínky tohoto legendárního zpěváka , trochu hudby, přátelé, rodina. Reportáž o úspěchu bez pochlebování. Pobavila mě hláška "benzedrid v 50. letech v USA zbavil lidi depresí a ti se na sebe začali usmívat". ()
Reklama