Úplní cudzinci

Je až s podivem, že tenhle film není založený na divadelní hře... Parta velmi lidských přátel se pošťuchuje, jsou vám sympatičtí, přičemž je vám jasné, že kvůli hře na pravdu to mezi nimi půjde do loje. Poslední pohodový a překvapivě dojemný okamžik je společné focení na balkóně při zatmění Měsíce. Protože od té chvíle všechno jenom vygraduje a divák zjišťuje, že polovina z přátel má slabosti, které jejich partnerům a přátelům snadno ublíží. Pozor, režisér jejich slabosti příliš neodsuzuje a zároveň nikterak neomlouvá. Právě tenhle přístup, jako by to byli skuteční lidé, se mi na filmu líbil nejvíc. SPOILER Film říká, že nekteré věci je pro klid duše lepší nevědět. Nevěra s kamarádem, těhotenství šéfové, orientace blízkého přítele nebo manželství fungující na špatných základech ale není něco, co jde skrývat donekonečna a dřív nebo později skoro určitě vypluje na povrch. I to je ovšem důvod k zamyšlení. Film ostatně netvrdí, že tahle přátelství a manželství tu budou věčně. (25.02.2022)

Kolik lidí tady na CSFD nemá a NIKDY nemělo mobilní telefon? Něco mi říká, že v tom nejspíš budu sám. (Vy, které jsem teď podcenil, mi klidně můžete napsat do zdejší pošty.) Spousta lidí se chlubí, že nemají televizi, přitom bez mobilního telefonu by si ani neuprdli. Nemusíte mě obdivovat. Žil jsem čtvrt století ve světě, kde žádné mobily neexistovaly. A když s něčím nezačnete, je mnohem lehčí se bez toho obejít. Navíc mám počítač s internetem, pevnou linku, televizi a PlayStation. Ale až se budou stát fronty na čipy do hlavy, tak mě tam nehledejte. Mobilní telefon považuju za jeden z přímých předchůdců takových zvěrstev. Nemít ho, je zřejmě moje poslední svobodná výsada v této zemi, kde si už ani nezakouříte v hospodě. A jestli si myslíte, že jsem pro nevlastnění toho krámu nemusel nikdy čelit žádným nepříjemným tlakům z různých stran, tak si to nemyslete. V každém případě k tomu, abych věděl, že odmítáním nejotravnějšího přístroje na světě si dělám tu nejlepší službu, jsem tento jinak vcelku zajímavý snímek vidět nemusel. (24.11.2018)

Komorní drama konverzačního charakteru o hrstce aktérů, které rozhodně stojí za to zhlédnout. Ač mám velmi rád tento styl, necítil jsem se dvakrát dobře, když jsem zjistil, že vše se bude točit kolem intimity našeho soukromí. Kostlivci vyskakovali ze skříní a mně se kroutila střeva jen při mlhavém pomyšlení na to, že v jedné z rolí bych byl já sám. Přirovnal bych to k pocitu, jako stát nahý před početným publikem a přednášet o masturbaci s názornou ukázkou. Ač se ze začátku zdálo, že jsou všichni bez poskvrnky a vzájemně se dobře znají, opak se ukázal brzy a to se zničující silou. Křehkým romantickým duším moc nedoporučuji, neboť tohle jim zřejmě převrátí náhled na jejich život, který je ve skutečnosti pouhou růžovou polevou na dortíku pokrytectví a lží reálného světa. 85% (26.05.2017)

Zpočátku trochu zmatek v postavách, pak dojem zahlcenosti dialogy (ten film je příšerně užvaněný), v průběhu občas vyloženě nadšení z některých momentů (výměna telefonů), pak spíše zklamání z opakovaného principu "na někoho něco rupne", a konec už se mi vyloženě nelíbil - asi tak nějak bych v kostce shrnul svoje dojmy z toho filmu. Samotný námět super a film je to rozhodně velmi zábavný a scenáristicky propracovaný, ale stejně jsem se nemohl zbavit pocitu, že těch odhalených tajemství je tam příliš, a že ten film má kvůli tomu zvláštní, lehce monotónní rytmus, daný těmi opakovanými přiznáními. Nemám moc jasno ani v tom, co ten film vlastně sděluje - že každý z nás má nějaké tajemství? Že je lepší je nevědět? (Na to by jeden vážně nepřišel!) Že před sebou naopak žádná tajemství mít nemáme? Nebo dokonce - že máme žít tak, abychom nemuseli před nikým nic tajit? Ve výsledku mi ten film nakonec přišel jako taková moderní italská variace na Kunderovu povídku Falešný autostop, v níž se dvě postavy bezstarostně pustí do hry, jejíž následky si na začátku také neuvědomí, a která jejich vztah na konci také semele. Každopádně v tom filmu zazní spousta zajímavých myšlenek a je tam hodně látky k přemýšlení - o našem soukromí, o tom, co s námi dělají naše smartphony, i o tom, nakolik je naše společnost postavená na přetvářce. A mě osobně hodně bavil, byť mi tam přece jen některé věci dost vadily - proto nakonec nejdu s hodnocením výš. (17.06.2017)

Setkání přátel pokročilejšího věku přinese díky hře ukaž obsah svého večerního mobilu nečekaná překvapení. Film je brilantní konverzační drama, které odhaluje nejen jednotlivé charaktery, jejich slabosti, ale zároveň poukazuje na problémy italské společnosti, která má daleko do dokonalosti, důvěry a tolerance ke svým členům. Přetvářka, faleš, nevěra, problémy mezigeneračního soužití, jednotlivé charaktery budou divákům důvěrně známé, věčný hledač štěstí, správného zaměstnání, nevěrník, nevrlá žena, která si stěžuje bezdůvodně, atd. Po tomhle večeru už nebude nikdo a nic stejné. Bravo, jen mě mrzí, že místo, aby se ctil originál, tak se zběsile vyrábí nejdražší verze dabingu, jak říkal můj učitel filmové tvorby. (19.12.2020)