Réžia:
Bernardo BertolucciScenár:
Gilbert AdairKamera:
Fabio CianchettiHrajú:
Michael Pitt, Eva Green, Louis Garrel, Robin Renucci, Anna Chancellor, Jean-Pierre Léaud, Jean-Pierre Kalfon, Valentin Merlet, Florian Cadiou, Lola Peploe (viac)Obsahy(1)
Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (306)
Italský režisér Bernardo Bertolucci se již jednou provokativně Paříži věnoval, a to ve svém kontroverzním snímku Poslední tango v Paříži, které dnes působí značně sexuálně umírněně. Jak se zdá, doba jde kupředu a možná časem nebude rozdíl mezi pornofilmem a uměleckým filmem. Protože i Snílci obsahují velmi erotické scény, které skutečně leckdy lze zaměnit s pornografií. Samozřejmě právě proto je tento film ohromným lákadlem pro většinový dav, avšak i za tímto jistým typem pozlátka se skrývá malý velký příběh. Ocitáme se v Paříži jara roku 1968, kdy byl vyhozen nejlepší francouzský filmový archivář, promítač, kritik a odborník, a mnozí slavní herci jej začali obhajovat i proti policejnímu násilí. Tyto úvodní scény jsou vynikající v tom, nakolik kombinují původní dobové záběry s nově natočenými, takže dochází k jakémusi prolnutí minula a současna. Mladý Matthew, americký student francouzštiny a milovník filmů, se při těchto demonstracích seznímá s mladým párem Theem a Isabelle. Ti se znají od dětství a nabídnou mladíkovi možnost bydlet s nimi. Zasvětí ho vedle povídání o filmu i do mnoha francouzských způsobů sexu a milování, ale stále jsou malými dětmi, kterým chybí nadhled nad sebou i situací kolem sebe. A i když se Matthew snaží, nepodaří se mu je předělat, protože náhle přichází politická revoluce a on oba ztrácí. Film má na disku skvělé provedení – jak obrazové, tak zvukové. Vedle českého dabingu v Dolby Digital 5.1 zde najdeme i stejný původní anglický zvuk v Dolby Digital 5.1, ale také anglický zvuk v DTS! Ne že by mezi nimi byl větší rozdíl, ale v těch několika málo scénách zní dobře. Bonusy zahrnují upoutávku na tento film a také trailer na Trio z Belleville, fotogalerii, ale pak také např. rozhovory. Je jich celkem šest – tři s herci – představiteli Thea, Matthewa a Isabelle, a tři s režisérem, scenáristou a producentem. Mají od dvou do jedenácti minut, a asi nejzajímavější je ten s režisérem, kde zjistíme, proč tento film natočil a jaký byl návrat po třiceti letech na stejná místa. Následuje jedenáct minut z natáčení několika různých scén, tedy z placu, které mají české titulky, stejně jako pětiminutový film o filmu, jenž je spíše větším trailerem s ukázkami z filmu a krátkými výňatky z již slyšených rozhovorů. ()
Tak tohle je prvotina Evy Green. Ta je jako vždy okouzlující. :) Jinak je to dost zvláštní film. Moc se tam toho neděje. Celý týden se jenom flákají. A až na pár dobrých scén je to docela nuda. Hlavně vztah těch sourozenců je docela divný. Taky se mi moc nezdálo, že by ho hned po pár dnech zvali k sobě domů. A závěrečnou reakci rodičů jsem taky nepochopil. Celé to vedlo k revoluci. Bohužel neznám ani ty filmy, nad kterýma se tam rozplývali, takže to asi dostatečně neocením. Ale je to určitý odraz té doby... "Chceš ze mě udělat chlapečka?!" ()
Bertolucci je jako malé dítě, které se nedokáže soustředit na jedno téma a patřičně ho rozvíjet. Jednou si hraje s filmem jako takovým, pak přeskočí k sexem prodchnutému vztahovému dramatu jedné podivné mladé trojice, aby nakonec zauvažoval o revoluci jako o zdánlivému vyřešení všech problémů (to zdánlivého zdůrazňuji). Zkrátka se jedná o tři rozdílné kapitoly, které mě příliš nepřesvědčily o vzájemné souvislosti důležitosti v příběhu. Což je škoda, protože samy o sobě fungují více než dobře viz komentář Douglase. ()
myslím, že film je veľmi dôležité vidieť znalý kontextu bertolucciho tvorby, historických udalostí a byť tak trochu cinefil (či aspoň mať naozaj rád filmy - staré filmy!) a tak trochu mať rád evu green alebo teda hrubozrnejšiu erotiku vo filme. aj inak je však film fungujúci príbeh podivného historického obdobia, ešte podivnejšieho trojuholníka, no aj tak ostane stále iba záležitosťou pre fajnšmekrov: takou šteklivou intelektuálno/artovou filmovou lahôdkou. ()
Podle knihy Gilberta Adaira natočil Bertolucci zábavný příběh, který je atraktivní nadto pro znalce a milovníky filmů - pocta Godardovým filmům, ať už U konce s dechem, Bandě pro sebe, které jsou tu zmíněny a krátce zakomponovány, nebo starším němým a jiným slavným, Marlene Dietrichové, a celkové scéně šedesátých let, je dobrým měřítkem filmové vzdělanosti pro ty, kdo co nejvíce titulů znají a nebo podle krátkých záběrů poznají. Zajímavý je taky spor o Chaplina a Keatona. Nejvýraznějším plakátem v opuštěném letním bytě, kam se dvě siamské dvojčata a náhlý americký společník před všeobecnými studentskými bouřemi stupňujícími v tomto roce 1968, je z Godardova filmu Číňanka, a na ten právě Snílci nejvíce odkazují. V politické eseji z roku 1967 je natěsnáno vše, co vypovídá o období, ve kterém se odehrává i tento film, a Snílci jsou i podobně komplexní jako byla Číňanka, a navíc obsahují i všechny prvky vlastního Bertolucciho díla, odvážnost, lyriku, jako slavné tituly Poslední tango v Paříži, sloužící jako cíl variace. Navíc Michael Pitt v hlavní roli ukázal talent a odvahu a stal se stále obsazovanějším jménem, Eva Green získala nominaci za tuto roli na evropských cenách a Louis Garrel vypadá, a tímto na něj odkazuje, jako Jean-Pierre Léaud, který se zde jen krátce mihne, ale musíte ho najít. ()
Galéria (228)
Zaujímavosti (11)
- Scéna, kdy Isabelle vzplanou vlasy nebyla ve scénáři. (HellFire)
- Z četných filmových odkazů můžeme jmenovat tituly: Modrý anděl (1930), Světla velkoměsta (1931), Zrůdy (1932), Zjizvená tvář (1932), Páni v cylindrech (1935), Paisa (1946), Žijí v noci (1948), Johnny Guitar (1954), Zriodila se hvězda (1954), Rebel bez příčiny (1955), Dotek zla (1958), Nikdo mne nemá rád (1959), U konce s dechem (1960), Jules a Jim (1962), Banda pro sebe (1964), Bláznivý Petříček (1965), Persona (1966), La chinoise (1967), Chladnokrevně (1967), Butch Cassidy a Sundance Kid (1969), Langlois (1970), J'ai faim, j'ai froid (1984). (NinadeL)
- Aby se herci cítili pohodlně a přirozeně při natáčení scén obsahujících nahotu, radil jim režisér Bernardo Bertolucci, aby chodili nazí ještě před tím, než se začne natáčet. (HellFire)
Reklama