Mŕtvi ľudia (E03)

Když Alois Špalek (Václav Kopta) mluví o tom že je třeba potírat závadovou mládež použije obratu "že je jim třeba zatnout žílu u pytlíka", je to slovní obrat který ve své písničce "Na pražském hradě" použil písničkář Jaroslav Hutka v době, kdy byl také označen nálepkou "závadová mládež". Marek Brodský nedostal roli ve skupině Sloky náhodou, je bubeníkem ve skupině Nahoru po schodišti dolů band. (01.03.2022)

Velkou radost mi tvůrci udělali obsazením Marka Brodského v postavě bubeníka, neviděl jsem ho Rozpušťěného a vypuštěného. Seriál se mi líbí. Jen drobnou poznámku - ve skutečnosti by se podobný festival v termínu 18. - 21. srpna asi nekonal, režim by podobnou akci na 21. srpna nedal. Ale to je jen detail :-) (07.02.2017)

Tohle je mnohem víc než jeden díl nějakého televizního seriálu. Parodie na celý ten konzumní normalizační fetišismus s pseudohudební broží na veksláckém tričku v podobě Janečka a jeho Kroků je nejen vtipná, s bravurním Budařem, Plodkovou i Taclíkem, ale zároveň dost mrazivá, jak věrně z hlubin historie vytahuje zdrcující bahno, které nás tehdy paralyzovalo – jako bychom se tu dívali na opravdové zrození soudobého českého národa. Herci jsou fantastičtí – vypíchnout bych chtěla taky drobnou vsuvku s Markem Brodským, který svého bubeníka pojal nechutně realisticky – se songy se někdo trefně vymazlil, a velký aplaus pro Ondřeje Štindla. (21.01.2017)

Hodně odlehčený díl s dokonalou parodií Kroků Františka Janečka. Všichni chválí výkon Marka Taclíka, já ho však nebudu chválit za jeho afektovanou řeč, nýbrž za naprosto dokonalou choreografii za klávesami. Rovněž hláška kanadského umělce o tom, že vlasáči a máničky jsou v Kanadě velice pokrokoví, stála za to. A je toho ještě mnohem víc. (24.01.2022)

Nemám ve zvyku hodnotit seriál, dokud nevidím celý nebo alespoň převážnou část. Tentokrát udělám výjimku a vychválím tuto epizodu, která ani nebyla tolik kriminálkou, jako spíš parádním retrem na vyhraněné téma s humornou nadsázkou. Ač to tak vypadalo, nevraždilo se zde a ani to nebyl záměr. Sám jsem kdysi na jevišti zažil, jak se basák začal s kytarou svíjet po zemi, publikum jásalo a pohotový chlápek v zákulisí vytrhl prodlužku ze zásuvky. Příčina? Domácí kopie zahraničního zesilovače vyslala do kytary 220 V. To ovšem nebyl problém aparatury zde lehce zamaskované kapely Kroky Františka Janečka, kterého fantasticky předvedl Taclík. Festival polické písně, "závadová mládež", "ta druhá policie" (StB), to vše existovalo a pamětníci té doby děkují za to hudební téma. Další vychytávkou byla účast pokrokového kanadského zpěváka, kterým měl zřejmě být Dean Reed. Kriminalista Marvan v tomto díle potkává své mladé rodiče a asi si uvědomuje, že nebyli vždycky "špatní", že žili svůj současný život naplno a správně rebelsky. Jedním ze vtipných momentů bylo, když bubeník říká, že už baby ani moc neloví, že fanynky stejně jen civí na ty vpředu (kytary) a na něj do pozadí nevidí, ale je jich tolik, že pak na něj vždycky nějaká odpadlá zbyde. A později, potom když kytarista pošle fanynku do hajzlu, je možno v záběru na taneční parket letmo zahlédnout, jak s ní bubeník tančí. Třešničkou na dortu je hudba k závěrečným titulkům: Čajovna od Radima Hladíka a Blue Effect. (18.01.2017)