Žiara

Předem musím říct, že co jsem poprvé ve snímku viděl hlavního hrdinu jako dospělého, tedy promočeného s cigaretou v ústech, dobývajícího se do uzavřené restaurace, nemohl jsem se oprostit od jeho podobnosti se slovenským umělcem Marianem Vargou, který byl taktéž veliký mistr černých a bílých kláves, a tato podivná souhra náhodných detailů ve mne narůstala po celý film - oba od dětství projevovali mimořádný talent, oba měli dejme tomu problematický vztah k ženám, oba rádi nikotin, alkohol, a samozřejmě ta vizuální podobnost... Co se týká samotného snímku, jde o povedený životopisný film, ne nepodobný legendárnímu snímku Moje levá noha, jen mi trochu chybí rozvinutí té chvíle, kdy Davidovi hráblo. Geoffrey Rush je mimořádně přesvědčivý a mě schází jen maličko k tomu abych dal plný počet hvězd, možná si to rozmyslím po dalším shlédnutí... (01.02.2023)

+4* nenechal jsem si ujít tento oceňovaný film na prestižních soutěžích a není divu, když téma se festivalům přímo podbízí. Jedná se o životopisný snímek současného hudebního skladatele, který měl nelehké dětství, což se na něm hodně podepsalo. Má divoce znejišťující rozjezd, ale jak se divák zorientuje, tak už všechno jede ve svých kolejích. Je to veskrze optimistický film, který snad nikoho nemůže urazit. I ode mě dostane silnější 4 hvězdičky, a to jen kvůli tomu, že mě podobná témata neberou, jinak by to asi bylo za 5, protože to vše zvládá bez zbytečného sentimentu, patosu a klišé, kterého je plno v americké produkci. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (12.03.2016)

Veľmi pôsobivý film, hlavne čo sa týka vizuálnej stránky a formálneho prevedenia. Kamera je neustále v pohybe a tých pár statických záberov využíva netradičnú perspektívu a uhol zobrazenia( podhľad, alebo záber zo zeme). Film predostiera niekoľko úsekov života nadaného klaviristu Dávida, ktorý vyrastal v tieni despotického otca, ktorý si jeho talent privlastnil a ktorý mu znemožnil žiť život obyčajného chalana, čo na ňom v dospelosti zanechalo následky. V tomto smere je film pekne vystavaný, hlavne vďaka skvelému Geoffrey Rushovi, ktorý si odniesol za svoj výkon odniesol Oscara za najlepší herecký výkon. Za zmienku stojí aj výkon Armin Mueller - Stahla ako jeho otca Petra. Ich vzájomná konfrontácia a vzťah boli hlavným ťahúňom filmu a zaslúžili sa o nejednu dramatickú- emotívne ladenú - scénu. Vrchol filmu pre mňa predstavoval Rachmaninov a následne Dávidovo zrútenie. Spôsob akým bola scéna spracovaná bola dôkazom režisérsko-strihovo-zvukovej invencie. Veľa pôsobivých scén, ktoré mali svoje miesto v celom príbehu a ktoré aj napriek niektorým menším zakopnutiam - polopatizmus a predvídateľný happyend, tvoria jeden s tých lepších životopisných filmov. Aj keď na to aby bolo emočné prepojenie filmu s divákom dokonalé, mi tam chýbala väčšia hĺbka v emotívne vyhrotených scénach, ale to je len taká malá banálna osobná pripomienka. (03.10.2011)

Film, na který se nezapomíná! Geoffrey Rush i Noah Taylor byli prostě úžasní... A co teprv Armin Mueller-Stahl! K tomu Rachmaninova hudba, která ve filmu funguje coby jakýsi tmel. Příběh Davida Helfgotta má sílu. Je v něm spousta smutku, frustrace, ale i radosti. Jsem rád, že byl zfilmován. Nemám co vytknout. 10/10. (18.10.2011)

Na začátek je nutno říct, že vykon Geoffreyho Rushe v tomto filmu je naprosto odzrbrojujícíl Pro mě je to asi nejlépe zahraný "blázen". Nestaví jako většina na "připitomělých" obličejích a výrazech (a zároveň je to opak Petera Sellerse v Byl jsem při tom), ale jeho skoro až maniakální projev s neustálým breptáním je takový, že jsem se až divil, že se při hraní opravdu nezbláznil. Film samotný je také výborně a citlivě natočený, jen si myslím, že by si zasloužil o něco delší stopáž...na konci se mi zdálo,že ta druhá půlka utekla až moc rychle a výsledný dopad na člověka tak mohl být silnější. (16.12.2008)