Cypher

Působilo to na mě po celou dobu silně amatérským dojmem, občas už to bylo vážně na hraně, ale nemůžu říct/napsat, že by to sklouzlo do trapnosti. To se nestalo. Celkem mě to i bavilo, ale v určitou chvíli jsem pochopil, že se jede bez pravidel, a to jsou pak bijáky, kde to může dopadnout jakkoliv a já to pak vypouštím, vnitřně se přestanu angažovat a jen pasivně čekám, jak to tedy ukončí. Že je nicka tím, kým tady nakonec je, to mě nechalo klidným. Nic novýho pod sluncem. Ale důvod, kvůli kterýmu se celá ta fantasmagorie jakože děla, byl opravdu úsměvný. To myslím v dobrém, hezky to tím odlehčili a poslali tím naprosto jasný vzkaz: Nebrali jste nás vážně, že ne? Já jsem původně chtěl. Vždycky doufám, že se potkám s něčím mimořádným. Většinou to neklapne, tady tahle partička si ale ze sebe aspoň umí udělat prdel. (27.05.2016)

Zápletka natolik neoriginální, že by jako superspoiler stačil název filmu s CF (ať to není zase tak moc jednoduchý) Dvojítí, trojítí agenti, hrátky s myslí, korporace, tajné informace...jednou za čas ano, ale bez nějaké další přidané hodnoty, je to překombinovaná... a přesto paradoxně předvídatelná aktovka, kterou by šikovný filmař dokázal zredukovat na fajn dynamický dvacetiminutový kraťas. V okamžiku kdy se vysloví jméno dalšího hráče vám totiž dojde, že tento příběh vám žádné tajemství, nebo velké překvapení neodhalí. Takže se začnete nudit. Nicméně zase úplný průšvih Cypher není. Je tam Lucy a občas to mělo fajn atmosféru. (06.11.2021)

Vizuálně velmi střídmé, ale o to parádnější sci-fi. Vemte Matrix, Kostku a libovolné špionážní béčko, pokud to smícháte dohromady a přidáte několik originálních nápadů, dostanete Cypher. Zklame tak maximálně závěr, ale ne proto, že by byl předvídatelný, ale spíše pro to, že už byl podobný konec mnohokrát viděn jinde. A to je škoda, když už máme takhle originální pojetí, tak nejlépe v celém rozsahu. Bohužel... ale i tak výborný filmový zážitek. (29.04.2013)

Laciná, ale z pohledu technického nijak neošizená sci-fi, která funguje cca první půlhodinku, kdy se naplno prokazuje Nataliho talent pro práci s napětím i paranoidní atmosférou. V momentě, kdy vyloží první várku karet, jej ale povážlivě začne brzdit scénárista, který místo elegantních trumfů blufuje s těmi nejobehranějšími triky a všechno zazdí předvídatelná pointa. Že to celé vlastně nemá moc smysl (otázka ‚proč to všechno?‘ mě bude ještě dlouho pronásledovat) nevadí, že se na to po hodině kouká se zíváním, už ano. (16.04.2010)

Noun 1. cypher - a mathematical element that when added to another number yields the same number; a quantity of no importance; a person of no influence; a secret method of writing ______ Natali ve svém druhém celovečeráku tematicky navazuje na úspěšnou Kostku, kde byla rovněž hlavním motivem hra člověka o přežití ve světě korporací. A dochází přitom k velmi podobným závěrům: osvobozen může být pouze ten, kdo stojí na úplném okraji společnosti, nejlépe ten, kdo se vzpírá jakýmkoli standardům/označením, a postrádá tak sociální roli. Byrokratickým bludištěm Kostky nakonec úspěšně proleze blázen/génius (tady se ta hranice už stírá), v Cypheru se jde ještě trochu dál a klade se důraz na zničení informací, které o osobách systém skladuje. Nejen že je třeba "být nikým", ale zároveň je nutné po sobě vymazat všechny stopy. Protože není možné se narodit "mimo systém", nevyhnutelně jím musíme projít, ale jen tehdy, kdy "prozřeme" a uvědomíme si, že je to všechno jenom hra (tady připodobněné k šachám), můžeme začít uvažovat o tom, že se jí přestaneme účastnit. (25.03.2011)