Prekliata Argentína

Výborní herci v mdlej réžii. Najlepším liekom na ťažkopádnosť tohoto filmu je vôbec ho nenatočiť. Po silných momentoch a naliehavosti témy o ktorej rozpráva, v ňom nie je núdze, no spôsob akým ju podáva, uspáva a privádza do rozpakov. Na jednu stranu sa opiera o rozmer skutočnosti a na druhú ho podkopáva surrealistickými prvkami. Tie sú pekné, poetické, ale v jeho rozprávačskom súkolí škrípu. A úplným faux pas snímky je, že sa príbeh odlúčenej ústrednej dvojice s pribúdajúcimi minutami vytráca do nechutne účelového, propagandistického posolstva. (20.01.2005)

Chrisi, mít takové herce a takhle to podpálit, považuji za obrovsky promarněnou šanci. Já se vážně snažila, ale taky jsem se vážně nudila. Tohle téma se přitom dalo zpracovat určitě tak, aby to diváka strhlo jak emotivně, tak atmosférou. Po dlouhé době mě to mrzí, ale i přes Antonia a Emmu, kteří by si to jinak nezasloužili, jdu na dvojzubec. (23.07.2015)

Klasicky prikald toho, ze ani kvalitny motiv - argentinska vojenska junta 1976 - 1983 nestaci reziserovi an to, aby natocil kvalitny film. Utopene je to v reziserskej rutine, slaboduchych dialogoch /herci sa snazili aby obycajne dialogy prevladali, len vtedy v Argentine prevladalo vsetko mozne, len nie obycajne dialogy/. Dobre to rozobral POMO   : 50 % (19.12.2021)

Leckterý tvůrce ze "svobodného světa" má nutkání upozorňovat na (minulá) bezpráví, k nimž dochází (docházelo) aniž by si toho kdokoliv, kdo by mohl pomoci, pořádně všiml. Třeba Ken Loach tak učinil ve své povídce v 11'09''01, měli jsme možnost zhlédnout Georgův film Hotel Rwanda. C. Hampton se v Prokleté Argentině (i když originální název zní "Imagining Argentina" - tedy "Vysněná Argentina" či "Argentina v představách") snaží upozornit na palčivý problém tzv. "zmizelých", jež je spojen s vládou vojenské junty v Agentině v letech 1976 - 1983, a jež souvisí s "Operací Kondor", v níž bylo zainteresováno osm latinskoamerických zemí. Mnoho recenzentů i diváků odmítlo východisko filmu spočívající v nadpřirozeném motivu vskutku konkrétních vidin hlavního hrdiny - proč by ale do kontrastu nemohly být stavěny hrůzy vězení a hejno volných plameňáků? Symbolika je, pravda, poněkud začátečnická, přenést myšlenku k divákovi se nicméně daří. Vždyť čeho jiného je v tak nejisté době potřeba více než snů a zázraků! Kdyby nic jiného, Hamptonův film jednoznačně poukazuje na nutnost uvědomění si vlastní minulosti a nikoliv útěku k ignoraci, k němuž nabádali noví vládcové Argentiny. Téma "zmizelých" se promítlo i do oscarového filmu Oficiální verze, snímku Nezvěstný Costy-Gavrase či Polanského komorního dramatu Smrt a dívka. (26.06.2005)

Příběh nás zavádí do argentinského Buenos Aires v roce 1976 ve kterém přibývají únosy osob, které se postavily proti diktatuře vlády. To je případ i Cecilie, která jednoho dne byla unesena za psaní svých kontroverzních článků v místních novinách. Poté co to zjistí její manžel Carlos začne se stýkat s lidmi kterým zmizel někdo blízký a začne zoufale pátrat po své ženě, ale ta už plánuje útěk z vězení. Výsledkem je ovšem velmi nevýrazný a dá se říct až nudný film ve kterém vlivem nevýrazné režie zanikají herecké výkony všech zůčastněných (02.03.2009)