Povraz

Zabít kamaráda není moc milé, zvlášť pokud se za chvíli má konat párty, na kterou byl pozván i bývalý profesor. Že by se mu to řeklo? Alfred Hitchcock se tentokrát spíše než na příběh soustředil na technickou stránku filmu, který bral v době vzniku jako náročnou výzvu. Rozhodnul se jej totiž točit zdánlivě jedním záběrem (cívky tehdy byly schopny pojmout jen deset minut materiálu, takže se muselo skrytě navazovat) a film je dodnes formálně fascinující, třebaže podobných experimentů od té doby vznikla celá řada. Jenže s přibývajícími minutami se pohled na nepřerušenou jízdu kamery omrzí a pozornost se obrací především k postavám, na kterých je celý film postavený. Výborní herci v čele s Jamesem Stewartem ženou slabší scénář kupředu až do vybroušeného finále, přičemž mezitím dojde i na typicky hitchcockovské scény napětí. Mistr nezklamal ani tentokrát, třebaže opustil vyzkoušenou montáž a vydal se úplně jiným směrem. (08.07.2002)

Nesmírně zajímavý film nejen svou zápletkou konstantně stupňující napětí, ale také formou, tedy desetiminutovými záběry. Aristoteles by byl nadšen touto jednotou místa, času a děje a i divák může být nadšen, když vidí, že z dobrého scénáře jde vytvořit v jednom jediném bytě během pár minut amosféra, která by se dala krájet nožem. Skvělý důkaz Hitchcocka mistrovství, které dokládá, jak vynalézaví byli režiséři v minulosti. (25.02.2010)

Existuje vůbec způsob, jak ospravedlnit vraždu? Na tuto otázko se snaží odpovědět tento film. Celé to působí dost minimalisticky, protože se film odehrává pouze v několika místnostech. Dva kamarádi tak nějak z legrace (nebo vzrušení) zabijí jiného kamaráda. Poté uspořádají v tom samém bytě večírek. Vzrušení z dopadení je opravdu baví a vše může každou chvíli prasknout, nervozita pracuje. Podaří se některému z pozvaných jejich čin prokouknout? James Stewart tu předvádí skvělý výkon jako vždy. I přes krátkou stopáž je snímek dost nabitý a zajímavě pracuje s kamerou. "Kde je David?" (10.10.2019)

Philip a Brandon sú študenti Harvardu. Obaja pochádzajú z dobre situovaných rodín. Majú teda všetko načo si pomyslia. Láka ich len jedna nepoznaná "vec". Objavenie pocitu z odobratia života. Ich obeťou sa v luxusnom apartmáne stáva David Kentley. Aby toho nebolo málo, trúfalí mladíci v danom byte podnikajú párty pre pár priateľov, kde je medzi pozvanými otec či snúbenica zavraždeného. Komodu do ktorej uložia telo, obložia jedlom, ako by sa nič nestalo. Prejde im tento obludný čin bez povšimnutia, alebo dostane spravodlivosť do zadosťučinenia? Film je vyobrazením rôznych charakterov osobností, ktoré prejavujú svoje povahové črty. Sarkazmus, sebaistota, či strach z nepoznaného. Je vedený formou dialógu o udalosti ktorá sa stala, no nikto okrem hlavných "aktérov" o nej netuší. Divák hľadajúci akciu či napätie klope na nesprávne "dvere". Najsilnejšou stránkou sa tak stávajú dvojzmysly, postupný prejav emócii a hlboká Hitchcockova myšlienka - kto má právo zobrať život inému, napriek akejkoľvek sebaistote, že je práve on tým "vyvoleným"? (05.12.2013)

Dvaja uhladení sociopati (Brandon a Phillip) chladnokrvne zabijú svojho kamaráta (Davida). Ušrktia ho povrazom v ich veľkom, luxusnom byte. Jeho telo ukryjú do truhlice. Tú prikryjú obrusom a rozložia na ňu pohostenie pre hostí. Zorganizujú totiž morbidný večierok pre svojich známych. Nikto z pozvaných ani len netuší, že je v izbe s mŕtvolou. Tento komorný snímok natočil v roku 1948 režisér Alfred Hitchcock. Vďaka jeho genialite film pôsobí akoby bol natočený bez jediného strihu. **** (30.07.2016)