Tri billboardy kúsok za Ebbingom

Jakmile jsem tento film shlédl, okamžitě jsem si vzpomněl na devadesátkové Fargo. Tři billboardy kousek za Ebbingem jsou totiž dost podobné. Podobné hlavně v kvalitních hereckých výkonech a americké maloměstské atmosféře. Ebbing je totiž typický americký vidlákov, ve kterém ale žije série dost zajímavých postaviček. A tyto postavičky jsou tu tak brilantně napsané, že nedýcháte a marně přemýšlíte, co se s nimi v dalších minutách asi tak stane. Frances McDormand, Woody Harrelson a Sam Rockwell tu mají tak silné role, že jsem místy měl co dělat, abych neoněměl blahem. Scénárista a zároveň režisér Martin McDonagh tu jejich role natolik vyšperkoval, že se dočkáte hned několika šokujících momentů, které mají zásadní vliv na vývoj celého filmu. Dokonce jsem se tu dočkal i jedné scény, ve které má hlavní slovo Sam Rockwell, a která se okamžitě zařadila mezi ty nejlepší scény, co jsem za poslední roky viděl. Celkově vzato musím přiznat, že i přes určitou absurditu v příběhu se jedná o jednu z nejlepších amerických kriminálek, co jsem za poslední léta viděl. Během sledování jsem si připomínal starší americké kriminálky, které mám rád a zároveň se uklidňoval, že americká kinematografie má stále čím oslňovat. (21.01.2018)

McDonagh ani po přesunu do severoamerické díry nezklamal. Překvapivé, syrové, těžce nekorektní a přesto tak zatraceně poetické. Co mi to jenom připomíná?:-) Burwellův znepokojivý hudební doprovod sedí jak pr*del na hrnec a upřímně doufám, že jak McDormand, tak Rockwell nakonec získají - krom již vyhraného Glóbu - i toho Oscara, protože jinak už vážně nevím, co by páni porotci víc chtěli. (P.S.: "Bruggy" zůstávají nepřekonány.) (30.01.2018)

Na Tři bilboardy se dobře kouká. Režijně jsou zvládnuté bravurně, s mnoha originálními nápady (nehet, vyhození z okna). McDonagh navíc znovu přišel s těžkozaškatulkovatelným příběhem​ o matce, která pro nalezení vraha své dcery využije neortodoxní metodu vyburcování policie. Drsný humor střídá seriózní témata hladce a snímek si i přes jistou divadelnost zachovává neskutečnou míru uvěřitelnosti. Špičkové herecké výkony, skvělý Burwellův soundtrack. Čím méně o tom víte, tím lépe. (19.01.2018)

Závidím všem divákům, kteří se na tento snímek teprve chystají podívat. Úžasné, bravurní, geniální, dechberoucí, skvělé a ještě jednou úžasné. Takhle nějak vypadá film, když se dělá dobře. Pokud zde neskončí 4 a více těch nejcennějších zlatých sošek, tak nemám filmový vkus buďto já, nebo vážení páni akademici. A všichni víme, že já vkus mám. Opravdu mě to dostalo. Režisér mi na začátku nasadil na krk vodítko a poté si mě dvě hodiny vodil přesně tam, kde mě chtěl mít. Martin McDonagh zde předvedl, že má dokonale nastudované lidské emoce a pomocí tohoto nesmírně citlivého příběhu emoce diváků ovládal jako zkušený hypnotizér. Možná to není na první pohled úplně znatelné, ale za tímto snímkem stojí obrovské množství práce. Nikdo na světě nevysype tak důmyslný příběh z rukávu. Fascinovalo mě, že se autor nedržel nějaké zaběhlé šablony, ale vytvořil něco svého. Mnohokrát během stopáže připravil moment, který mě překvapil a posunul děj správným směrem kupředu. Ani na půl sekundy jsem se nestihl nudit. Naprosto strhující tempo a promakaný příběh o události, která se zásadním způsobem promítla do osudů lidí malého městečka. Nádherná konfrontace pohledů na událost, kde má divák pochopení pro všechny zúčastněné strany zároveň. Divácký zážitek ještě více umocňují božské herecké výkony asi 6 nejdůležitějších postav. Pozadu nezůstává ani skvělá hudba. Tvůrcům se zkrátka podařilo vytvořit diamant, který je vybroušený po všech stranách. Lepší snímek bych nevytvořil ani já sám. (18.02.2018)

Stačí tři billboardy za městem, že místní policie blábolí a nemaká a věci se dají rázem do pohybu. Pravda, velmi nevyzpytatelného.. McDonagh si ponechal svůj specifický smysl pro humor, nejednoznačné postavy a dialogy prošpikované sarkasmem, navzdory trpaslíkům, co umí alibi na klíč, ubral na podivnosti a od slovutných Coenů si vypůjčil Ameriku, nesnesitelnou lehkost existencialismu a explicitní násilí s černohumorným ocasem. A aby toho nebylo málo, tak i manželku.. Všechny tři dopisy od šerifa Willoughbyho byly nádherné, ale od nich jako by autor nevěděl, jak se z toho kruhu láskyplné zloby vymotat. Možná to bude tím, že to prostě nejde.. (16.01.2018)