Nikdy si tu nebol

"Povraždíme, posedíme, ruku v ruce... co my víme?"  Vykoupení nedosažitelné, trauma z otce nezhojitelné, trauma z Afghánu pochopitelně rovněž a jako by toho chudák Joe (Joaquim Phoenix opět famózní, střihnul ho drsně, leč uvěřitelně) neměl dost, čekalo ho i trauma nejhrůznější, z vysoce umělecky zprzněného [sic!] scénáře. S pracovním názvem Zachraň lolitku, zachráníš USA, aneb co politik, to pedofil. "Zlověstně plíživé profilování zpustlého lovce pedofilů" (© Gilmour93) bylo příliš plíživé, senátorova motivace k objednání firmy Ruční tesařské práce nejasná, nedořečenost a náznaky v množství až ubíjejícím, stejně jako umělecké ambice Lynne Ramsay, imho přehnané a nenaplněné. Jen tři rány kladivem do divákovy lebky. Edit: doprdelepráce tesařská, ten nešťastný Joe se mi zavrtal do hlavy... jako nějaký šedivý vousatý červotoč. Takže jsem s  Lord of the traumas vyrazil "do práce" podruhé. Nerad, ale musím, přidávám čtvrtou ránu kladivem. (22.11.2022)

Film velmi podobný Taken, mistrovsky depresivní dílo, artový zážitek...To je jen pár zvratků, co vyblili v komentářích zdejší exprdi po zhlédnutí kolosální píčoviny, utahané nudy, nezáživné kokotiny a vůbec snímku na hovno - Nikdys neblil. Jó-á-kvík Fínyks, vyžranej jak prase, si během filmu trhá zuby kleštěma, dusí se igelitovým pytlem, zabodává nůž do země, topí se v rybníku nebo sní o tom, jak sám sobě prostřelí hlavu. U toho se tváří jako by ho trápily hemeroidy a někdo ho mocně nakopal do koulí. Ano, dámy a pánové, tohle je prosím jasný důkaz poslední doby, že čím debilnější postavu někdo hraje, tím má větší šanci na filmové ocenění. Za chvilku někdo dostane oskara nebo jinou cenu za to, že bude hodinu a půl urputně srát na hajzlu a místo papíru na utření prdele použije ruku. K tomu budou fidlat housle, přidá se tuna vypatlaných flashbacků, ze kterých se dozvíme píču a nakonec hlavní hrdina hajzl rozjebe kladivem, jako zde Jó-á-kvík rozjebává své oponenty, pokud možno mimo záznam. Film se bude jmenovat Nikdys nesral, bude celkově o hovně a režie spolu se scénářem by se mohla ujmout opět ta kráva Ramsayová. S točením a psaním sraček má už víc než bohatý zkušenosti. Všemocný Buddho, za co mě trestáš...Doporučuji všem co mají rádi totálně jeblé filmy jako třeba Neon Demon, The W(b)itch nebo Raw. Budete nadšení až k orgasmu !! Zblitek osazenstva ať se tomu vyhne, pokud nechcete ztratit 3/4 mozku. (20.04.2018)

Hodně osobitá revenge-záležitost s množstvím vynechávek, zámlk a náznaků, která některé věci vysvětluje teprve dodatečně (když jsou útržky z flashbacků vsazeny do širšího kontextu) a jiné vůbec. (Velmi zhuštěné vyprávění s razantními střihy uprostřed akce bylo zčásti dáno i nutnosti krátit - rozpočet byl v průběhu natáčení výrazně seškrtán.) Ramsayová svého málomluvného ranaře s mnoha šrámy na těle i na duši nijak neromantizuje. Joe je pro ni zraněným zvířetem (k čemuž přispívá respekt vzbuzující postava Joaquina Phoenixe, předvádějícího po Mistrovi další výkon typu „až na krev“), u něhož nevíte, jak se v příští vteřině zachová. Společně se soucitem vzbuzuje strach a během hodiny a půl, kterou trávíte v jeho společnosti, se rozhodně necítíte moc bezpečně. Násilí, přicházející náhle a rámované bez černého humoru či ironické nadsázky, je zde opravdu bolestivé a nepříjemné. Nejen z toho důvodu, že se hrdinovou preferovanou zbraň představuje kladivo. S tím, jak se agrese přesouvá z roviny pouhých asociací (zakrvácené kapesníky, rozmačkávání bonbonu mezi prsty) do roviny něčeho velmi konkrétního a velmi brutálního (jakkoli režisérka nadále znamenitě pracuje s evokativními zvuky a mimoobrazovým prostorem a ponechává velký prostor naší představivosti), stává se pocit ohrožení až nesnesitelně naléhavým. Samotné akční scény pak nejlépe demonstrují, jak nám režisérka soustavně odepírá žánrovou slast z hrdinovy čistě odvedené práce. Jednu z klíčových akcí vidíme pouze ve statických černobílých záběrech bezpečnostních kamer, od syrové bitky odvádí naši pozornost nondiegetická hudba a hlasy znějící z televize a silně neuspokojivé je z hlediska (ne)naplňování konvencí akčního žánru také „velké" finále, které nabízí. Cestu za vykoupením lemuje tolik utrpení a beznaděje, že každý dílčí úspěch přináší spíše hořkost a prohloubení frustrace než katarzi. Ten film si jednoduše nelze užít, čímž je iritující i fascinující zároveň. Lynn Ramsayová natočila stylisticky pestrou „feel bad“ žánrovou dekonstrukci (významy jsou podobně jako v Američanovi nebo Point Blank sdělovány spíše stylem než slovy a činy postav), prudce přepínající mezi syrovým realismem, snovými sekvencemi a hypnotickými intermezzy, v nichž hlavní slovo přebírá agresivní hudba Jonnyho Greenwooda. Film, po jehož skončení jsem si sice nebyl moc jist, o co přesně komu v příběhu šlo, co byl zlý sen a co ještě horší realita, ale podobně jako na konci Dobrých časů jsem věděl, že něco srovnatelně vychýleného v kině jen tak neuvidím. Nedivil bych se ale, bude-li tohle obdivuhodné cvičení ve vypravěčské stručnosti pro někoho jednoduše nedotaženým žánrovým experimentem režisérky, která přesně nevěděla, co vlastně chce natočit. Možná nevěděla (a poslední akt byl skutečně vymýšlet za pochodu), ale pro mne tak jako tak šlo o jeden z nejintenzivnějších kinozážitků roku. (Upravená verze mého komentáře pro Indie Film.) 85% (09.10.2017)

Filmy o pomste mám mimoriadne rád, ale rovnako oceňujem aj rôzne odlišné pohľady na bežné témy, vďaka čomu to už nie je len radová žánrovka, pričom aj pri tejto téme vzniklo takto niekoľko nezabudnuteľných kultov. Nikdy si nebol sa síce medzi ne nezaradí, ale stále sa jedná o dostatočne zaujímavé dielo. Na rozdiel od väčšiny podobných filmov tu hlavný hrdina nie je niekto, komu by som dokázal celkovo fandiť, toto je už regulérny psychopat a sadista, ktorý robí to, čo vie najlepšie, za čo ale z veľkej časti môžu jeho spomienky a skúsenosti, ale pre potreby filmu je to viac, než ideálne, bavilo ma tráviť čas v jeho spoločnosti a predsa len teraz koná za správnu vec, tak som mu prial, aby to dokázal. Nie je tu síce ten pravý motív pomsty, spočiatku ide vlastne hlavne o peniaze, ale keď mu už úloha prakticky skončí a už mu nemá kto zaplatiť, aj tak sa rozhodne konať správnu vec a dievča zachrániť. Dejovo je to síce jednoduché a priamočiare, ale tu má prednosť tá umelecká forma a tá sa mi páčila. Netreba tu síce premýšľať, ale je to dostatočne netradičné, nepríjemné v tých správnych častiach a zároveň to niekedy vyváži radikálne odlišná sekvencia, ako napríklad pochovanie blízkeho, toto bolo pekné. A tak po celý čas sa mi na to veľmi dobre pozeralo a tešil som sa, s čím ešte režisérka príde. V rámci obsadenia sa dá vlastne hodnotiť len Joaquin Phoenix, na ňom to celé stojí a tu si nemôžem sťažovať. Toho psychopata zahral skvelo a celkovo je jeho postava výborne zvládnutá a tí jeho vnútorní démoni boli cítiť. Poriadne rozporuplne ale pôsobí akčná stránka, na jednej strane oceňujem, že tu sú všetky akčné scény originálne podané a vizuálne dobre zvládnuté, hlavne sa mi páčila práca so strihom, kedy pribúdali mŕtvoly alebo sledovanie akcie z bezpečnostných kamier, ale rovnako pri filme s takýmto motívom by som to násilie chcel aj poriadne vidieť, ale toho sa tu divák nedočká. Takže akčnú stránku zároveň chválim, ale aj ma trochu mrzí, že som nedostal to, na čo sa pri podobných filmoch teším. A režijne tu vlastne nemám čo vytknúť, režisérka predviedla presne to, čo chcela, takže poriadne netradičný film s ohranou zápletkou, ale originálnym prevedením, ktorý stále niečím prekvapuje. Takže kult hodný mnohých pozretí to nie je, ale aj tak sa mi to dosť páčilo a s radosťou si film ešte pozriem. 75% (28.04.2018)

Film tak krátký a tak emočně i dějově plochý, že ve mně nestačil vzbudit ani minimum emocí. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že jen sleduju snahu natočit něco, co bude vypadat jako něco jiného. A je celkem fuk, jestli to měl být Taxikář, Leon, Oldboy, Drive, anebo cokoliv jiného. Ani jedno to není a samo o sobě to také nefunguje. Ramsay se evidentně snaží z filmu dělat artovou civilní špinavost, zároveň ale chce být cool (protože takové filmy prostě fungují když jsou cool) a každou touhle rovinou jde sama proti sobě. Výsledek je tak jednoduše nijaký, bezkrevný. 4/10 (04.04.2018)