Lietadlom, vlakom, autom...

Já vám nevím. Asi to je nějakým soukromým blokem ze Steva Martina, ale jeho humor na mě většinou nefunguje a Letadla, vlaky, automobily jsou stejný případ. Zřejmě je to způsobeno tou přímostí, kterou většina gagů má. Na druhou stranu, Martin svou roli hraje velice dobře, stejně jako Candy, který je možná ještě o chlup lepší. Ve výsledku - nijak jsem se nenudil, ale na více jak tři hvězdy to za mě prostě není. You know you nearly killed me, slugging me in the gut when I wasn't ready! That'ss how Houdini died, you know! (01.07.2010)

Nevím, asi na mně ten osmdesátkovej humor nemá ten samý povzbuzující účinek jako pro většinu ostatních, alespoň soudě podle zdejšího hodnocení. A přitom to není hloupé nebo tak něco, jen mám pocit, že jsem podobných komedií viděla tolik, že už mi další taková nemá co nabídnout. Předvídatelná podívaná, na kterou přesně sedí ono zprofanované "nenadchne neurazí", ale jak podotýkám, jsem tu se svým názorem dost osamocena, takže to prostě asi nesedí jen mě. (19.11.2013)

Jak nějaký film voní osmdesátkama, neodolám a strčím do něj čumák, protože tenkrát ještě byla svoboda, tedy na západě u nás ani tenkrát, "díky" komošům" , no a točili se bijáky na pocit, na pohodu, na zábavu aniž by do toho kecali kdejaké spolky levicovejch sračů a fašounskej neziskovek o tom, že ve filmu není zástupce všech ras a všech sedmi pohlaví a jestli se film prodá v Číně. Prostě zlatý roky, zlatý filmy jako třeba tenhle s ničím se moc netrápí, vytvoří ha ha situaci, udělaá hi hi dialog a nesmrdí na plátně déle než je nutný. Já chci zpátky 80's ! (20.01.2020)

Hughesova první „dospělácká“ komedie (tedy bez teenagerů) je navenek plná praštěného slapstickového humoru, ale uvnitř dokáže být překvapivě citlivá a dojemná i pro ty nejzatvrzelejší cyniky. Když se nevrlý morous Neal (Steve Martin) snaží dostat z New Yorku domů do Chicaga na den Díkůvzdání, tak se na něj přilepí vtíravý, bezstarostný Del (John Candy), který ho svým životním elánem přivádí k šílenství. Jejich společná cesta je navíc nelítostnou ukázkou Murphyho zákonů v praxi. Vše, co se může pokazit, se pokazí. Hughes hází oběma postavám klacky pod nohy důmyslně neúprosným a nepředvídatelným způsobem a výsledkem je řetěz skvěle vygradovaných komických situací. Film se vám dostane pod kůži nejen díky chemii dvou hlavních herců, připomínajících novodobého Laurela a Hardyho, ale i díky skvěle napsaným ústředním postavám, které pod tím vším potrhlým vyváděním procházejí výrazným vývojem a s nimiž dokážeme snadno soucítit. Tohle je něco, co Hughesovi vždycky šlo, a co se v dnešních komediích (až na pár výjimek) příliš často neobjevuje. (25.12.2018)

John Hughes jeho styl a filmová atmosféra mi moc nesedí. Ale Letadla, vlaky, automobily jsou už jenom prapředkem spousty dnešních komedií s vynikajícím Johnem Candym - v 21. století krásná vzpomínka na osmdesátá léta kdy komediím vládli borci jako Dan Aykroyd, Bill Murray nebo Chevy Chase. 65 % (06.07.2011)