Cesta na Mesiac

Zatímco bratři Lumièrové se v době vzniku filmu snažili co nejvěrněji zachytit realitu, Méliès se vydal opačnou cestou a chtěl realitu přetvořit, nebo se jí úplně vyhnout. A tak není divu, že jeho Cesta na Měsíc je plná fantazie - Měsíc trefený do oka obří nábojnicí osazenou lidskou posádkou, deštník měnící se v houbu a nakonec sami Měsíční marťánci... Na svou dobu pěkně výtvarně zvládnuté "veledílko" s příjemným hudebním doprovodem umožňující nostalgicky náhlédnout do doby, kdy filmy i zkoumání vesmíru bylo ještě v plenkách. Milé a svým způsobem fascinující. 8/10 (20.03.2008)

Skupinka vědců, kteří však zprvu připomínají tlupu Brumbálů, se vydají na bláznivou cestu na Měsíc. Dětská naivita a fantazie se u nejslavnějšího Meliesova díla kříží s tehdejší technickou finesou tvůrců, kteří neznali slovo "nemožné". Kouzelný výlet, po kterém konečně mohu ocenit osobitou variaci Nicka Parka. Melies už před sto lety řádně nakopal zadek Lucasově ILM či Jacksonově WETě. (26.02.2009)

Už je tomu nějaký ten pátek, co spatřil světlo světa tento na svou dobu ohromující a překotný snímek. Jako chtivého diváka mě zajímalo, jak vypadá film, který je pořadím první na seznamu "1001 filmů, které musíte vidět než umřete". Musím říct, že ta čtvrthodinka stála za to. Dnes může Cesta na Měsíc působit z mnoha směrů naivně - už jen kvůli nápadu s obří střelou plnou lidí, vystřelenou na Měsíc. Nicméně zde se musí brát zřetel na období před více jak sto lety. Prakticky jde o revoluční film své doby, ve kterém se mi nejvíce líbily kulisy na Měsíci, vzhled jeskyně a "Měsíčňani". (25.04.2010)

(1001) Poprvé jsem z tohoto filmu viděla jenom útržky v rámci naučného pořadu v brněnské hvězdárně. Jelikož jsem tehdy byla ještě usmrkaný prcek a navíc i filmový neznaboh, domnívala jsem se, že jde o legrační grotesky natočené za tím účelem, aby dětičky v přítmí promítacího sálu hvězdárny neusínaly, nýbrž se sem tam zvesela a od srdce zasmály směšným panáčkům. Jaké bylo moje potěšení, když jsem snímek zhlédla celý, obohacena navíc o okolnosti jeho vzniku. Opravdu parádní záležitost a člověku nemusí být jenom osm let. (06.12.2007)

Právě jsem viděl první sci-fi film a jeden z prvních uměleckých filmů vůbec - Mélièsovu Cestu na Měsíc. Nutno dodat, že je z roku 1902 a je barevná, tedy políčko po políčku ručně kolorovaná. Ve čtvrthodinovém snímku vidíme konstrukci rakety, její vystřelení z děla a přistání na Měsíci 66 let před Armstrongem, Aldrinem a Programem Apollo. Řekl bych, že NASA i Michael Bay se svým Armageddonem se odtud inspirovali. Mlácení vybuchujících Měsíčňanů deštníkem už je režisérův bonus. Celý film: http://vimeo.com/39275260 (10.12.2012)