Reklama

Reklama

VOD (1)

V tomto klasickom nemom horore mladá začínajúca operná speváčka Christine Daaé zistí, že má tajomného ctiteľa, ktorý jej chce pomôcť stať sa poprednou umelkyňou. Tento tajomný muž v maske je Erik, známy aj ako Fantóm, príšerne znetvorený samotár, ktorý žije pod parížskou operou. Keď Fantóm unesie Christine a žiada jej oddanosť a náklonnosť, jej nápadník, vikomt Raoul de Chagny, sa ju vydá zachrániť. Tento film sa najviac podobá Lerouxovmu románu a väčšina fanúšikov ho považuje za jeho doteraz najlepšiu filmovú verziu. (Film Europe)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (82)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Éra němých filmů dokázala vyprodukovat několik děl, která stále dokáží dodávat zážitek při jejich sledování. Tento film má jeden obrovský klad a tím je strhující hororová atmosféra, plná napětí, děsu a hrůzy. Hudební doprovod klasických tónů umocňuje prožitý zážitek. Ústřední postavou je tajuplný Fantom jménem Erik (skvělý Lon Chaney), duševně nemocný člověk, který neváhá kohokoli kdykoli a kdekoli zavraždit. Trpí pocitem ublíženosti, natahuje své chtivé ruce nenasytně po mladé krásce, aby si psychickým nátlakem a vyhrožováním vynucoval její lásku a náklonost. Vyžívá se ve vzbuzování hrůzy u druhých, vychutnává si strach v očích ostatních lidí a jejich tělesnou i duševní bolest. Podzemní katakomby jsou jedinečným labyrintem a bezpečným úkrytem před spravedlností. Z dalších rolí: mladá a naivní pěvkyně Christine Daae (Mary Philbin), její bojující snoubenec Vicomte Raoul de Chagny (Norman Kerry), a policejní komisař na stopě Ledoux (Arthur Edmund Carewe). Láska bojuje se sadistickým násilím, na odvážné čeká nejedna důmyslná past. Netvor chce uchvacovat a brát, rdousit, vraždit a vysmívat se všemu a všem. Děsí, aby mohl vše řídit. Ale každý strach se v anonymitě davu dá překonat. ()

Webb 

všetky recenzie používateľa

Pěkné prostředí, dobrý příběh i atmosféra, výborně zhudebněné a půvabné s kouzlem němého filmu. [8/10] (Universal Pictures) (Němý, čb. barevný (2-strip Technicolor) /// Produkce: Carl Laemmle /// Scénář: Raymond Schrock, Elliott J. Clawson /// Kamera: Milton Bridenbecker, Virgil Miller, Charles Van Enger /// Hudba: Gustav Hinrichs (verze z roku 1925), David Broekman, Sam Perry, William Schiller (verze z roku 1929)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Reklama

Mi Nü-Chai 

všetky recenzie používateľa

Zvědavost zahubila kočku a jednou jistě zahubí i mne. Po zhlédnutí Fantoma model 2004 jsem se rozhodla zjistit, jak si s ním vlastně poradili ve zde nejlépe hodnocené adaptaci Lerouxova románu. Jistých varování se mi sice dostalo už dříve, ale zvědavá kočka jich nedbala, odvážně se pustila na přes hodinu a půl trvající kalvárii a byla po zásluze potrestána. Nudné, bez sebemenší špetky atmosféry, herci přehrávají, postavy díky své plochosti splývají a samotný Erik je ne hrůzný, ale maximálně tak hrůzně směšný. Všechno je špatně a vyšší hodnocení jen kvůli pomyslným šedinám filmu dávat nebudu, neboť jsem už měla tu čest např. s Murnauovým Faustem či dokonce ještě s o pár let starším Jekyllem a Hydem a v obou případech se jednalo o snímky, které by (zvláště v případě prvně jmenovaného) bez uzardění obstály i v dnešní konkurenci. Takže to očividně šlo i ve dvacátých letech a žádné zaklínání se věkovitostí Fantomovi model 1925 ani náhodou nepomůže. ()

Sharlay 

všetky recenzie používateľa

Ztělesněná krása obrazu, hudby a myšlenky zároveň. Fantom opery má díky skvělému ztvárnění podzemí neopakovatelnou atmosféru. Fantomova láska ke krásné Christine vyjádřena v jeho království pod pařížskou operou je jasným vyjádřením citu, jehož podstata byla v němé éře hlavním námětem takřka všech filmů. I proto patří Fantom opery ke špičce své doby, protože to bylo to díváci chtěli a co dostali okořeněné krásnou hudbou. Krásný film. ()

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

Chaneyho Fantoma opery si určitě zařadím mezi pětici nejděsivějších horrorových postav. Když mu Kristýna strhla masku, málem jsem si nadělal do spoďárů. V tomhle ohledu fakt vymakaný kousek. To občasné teatrální herecké přehánění k podobným snímkům prostě patří a asi by vypadalo blbě, kdyby tam nebylo (ty baletky, které se během rozhovoru tu a tam z ničeho nic zatočí na špičkách mě i bavily). Davové scény mě až překvapovaly. Masky parádní. On ten film má vlastně jen jednu chybu a tou je jeho délka. Je až moc dlouhý. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (21)

  • Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)
  • Jeden krátký záběr z opery byl použit pro film Dracula (1931). (liquido26)
  • Pro verzi s novým zvukem z roku 1929 zakoupilo studio varhany od společnosti Robert Morton Organ Company ve Van Nuys v Kalifornii. Byly použity pro scénu, kde Erik hraje ve sklepě na varhany. Později byly použity pro hudební podklad např. k filmům Frankensteinova nevěsta (1935) nebo Ghost Story (1981) nebo různé televizní seriály, které studio produkovalo. V devadesátých letech byly prodány. (liquido26)

Reklama

Reklama