V žiare noci

V ŽÁRU NOCI neuchvátí svojí prostou kriminální zápletkou, ta je jen pozadím k sílné reflekci amerického jihu, který měl i v 60. letech ještě daleko k rasovému smíření. Věřím, že Norman Jewison tehdy píchnul do vosího hnízda, pokud se V ŽÁRU NOCI promítalo ve Spartě, Mississippi (pro účely filmu se jedná o fiktivní místo), muselo by místní kino přinejmenším shořet nenávistí. (05.02.2014)

Poctivo vyrozprávaný príbeh s antirasistickým akcentom, ktorý zbytočne netlačí na pílu, úspešne sa vyhýba akýmkoľvek klišé a okrem pozornej réžie sa môže oprieť o naozaj vynikajúcu hereckú dvojicu Steiger a Poitier. Práve ich zásluhou sa tu kdesi na pozadí črtá myšlienka, že tentokrát nešlo ani tak o vyšetrenie vraždy, ako o skôr záchranu duše jedného šerifa. (05.02.2009)

95% Perfektní drama-detektivka, z dob, kdy nebylo v tomto zanru z ceho moc opisovat, která je od prvního záběru na Poitiera nabita neuveritelnym mnozstvim dramatickyho napeti a dusnou atmosférou. Vyvoj a vztah obou hlavnich postav perfektne graduje az je detektnivni linie hozena jako nezajimava na druhou kolej, ale to vubec nevadi. Jedina skoda je hrozne rychle odbyteho zaveru, jinak je to perfektni oldschoolovej bijak z dob, kdy stribrnymu platnu vladli opravdovi charizmaticky chlapi a ne nagelovani opaleni herecky impotentni svalovci jako obcas dnes. (02.05.2010)

Po Hádej, kdo příjde na večeři a Panu učiteli s láskou jsem se dostal k tomuto kriminálnímu dramatu. Charismatický Sidney Poitier si tu opět musí protrpět narážky na barvu své pleti a získávat si respekt v rasistické společnosti. K tomu všemu se ještě ujímá vyšetřování vraždy a dokazuje, že policisté městečka Sparta mají místo hlav cukety. Náčelník tamní policie by z vraždy obvinil snad i psa, kdyby u něj našel něco, co patřilo oběti. V žáru noci má sílu v hereckých výkonech, příběhu, hudbě, ale také výborných dialozích a vztazích mezi hlavními hrdiny. (01.11.2011)

"Tady je Spartaaa!!!" Takhle by snímek zřejmě uvedl Gerard Butler a docela by to sedělo, pokud nahradíte mrzáky černochy. Jinak je to samozřejmě poučný film o tom, jak největší exportér "demokracie" řešil a stále řeší situace, za něž kritizuje ostatní, na svém vlastním písečku. No, vlastním... Ale vlastně jo, když někomu něco uloupíte a projde vám to, je to prostě vaše. Nepatřím k lidem, které přivede k slzám, když parta policistů "nešťastnou náhodou" až příliš důkladně zaklekne zasloužilého feťáka a násilníka, na druhou stranu jsem se nikdy nebál, že se po kontaktu s černochem nakazím černotou, takže to dělení na "Pouze pro bílé" a "Pro barevné" nějak nechápu. No, a to vlastně znamená, že s Virgilem Tibbsem a s černochy v nesnázích způsobenými rasistickými vypatlanci sympatizuji, až do chvíle, kdy se objeví někdo s nápisem BLM na tričku a s plnou hubou důvodů pro to, abych si šel kleknout na stadion. V té chvíli mi pokaždé dojde, že jsou rasističtí vypatlanci na obou stranách a já jsem rázem velmi vděčný za svou šedou zónu. Tento snímek mě bavil a za jiných okolností bych hodnotil čtyřmi pěticípými, protože jsem si mimo jiné velmi užíval výkon Roye Steigera, šel jsem ale přece jen o jednu níž, protože to byla paradoxně právě stereotypní figurkovitost postavy náčelníka Billa Gillespieho, která mi kazila výsledný dojem. / Poučení: Zadrženého vždy legitimuj. (16.04.2023)