Valerie a týden divů

K Valerii jsem se dostal díky Timu Burtonovi, který v něm našel inspiraci k finále Velké ryby. Od začátku to bylo divné a přiznám se na první dobrou, že jsem vůbec nevěděl, co se tu děje. Nicméně uznávám, že tento film má celou řadu superlativů. Třeba hlavní role Jaroslavy Schallerové je dobrá. Ona je tu dobrá, hodně dobrá. Navíc je to celé v takovém tom hororově sexuálním nádechu, což mě na svoje datum vzniku i dost překvapuje. Někde po hodině jsem ale z těch incestů, nebo co to bylo, byl úplně jalovej. Zachránil to ale vysloveně krásnej závěr s neméně vydařenou hudbou. Tady toho Burtona docela chápu. (07.11.2022)

Těžko zařaditelnej a taky těžko popsatelnej kousek. To ale nic nemění na faktu, že v sobě skrýval něco co mě neskutečně přitahovalo a já hned od prvních minut koukal s otevřenou držkou. Nechápal jsem a do teď nechápu, že něco takovýho vzniklo zrovna v Československu a ještě v roce 1970. Myslím si, že nemám nic co bych filmu mohl vytknout. Pro mě má jen samé superlativa. Největším superlativem je obsazení J. Schallerové. Zde tvůrci z 1500 uchazeček opravdu vybrali tu pravou. Jakoby role Valerie byla šitá Schallerové přímo na míru. Film Valerie a týden divů mě dostal absolutně nepřipravenýho. Sice až tak nesouhlasím s tím, že by měl být zařazenej ve sbírce 101 hororů, které musíte vidět než umřete ( protože to není čistokrevnej horor ), i tak je to film, kterej by měl každej člověk vidět, ikdyž málokdo v něm objeví to co já. Za sebe nemám co řešit. Plnej počet hvězd. (26.12.2016)

Pohádka to možná je, ale určitě ne pro děti. Těžko říct, jak se Valerie a týden divů mohla dostat do knihy 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. Řekl bych, že jsem daleko lepší a výraznější filmy na ten post. Ale aspoň i náš národ má nějaké to zastopení v hororovém žánru a né úplně neznámé. Co se týče obsahu, je zbytečné zde hledat jakoukoli logiku či motiv, jde prostě jen o surrealistickou hru obrazů, která na mne neudělala zas tak velký dojem, ale nemůžu říct, že by se mi to úplně nelíbilo. (20.10.2011)

Dobře zvládnutý pokus "udělat to hodně jinak". Hezká je neustálá práce s kontrasty, naivita a zkaženost, stáří a mládí, úlisnost a čistota. Klenot stylizace. P.S. a myslím, že to pro děti je, stejně jako pohádky, na kterých odjakživa stála evropská civilizace, než byly vykastrovány a zcenzurovány. Od té doby, co děti přestaly mít pohádky, ve kterých se vraždí, smilní, dějí se v nich ukrutnosti a bezpráví... to jde s evropskou civilizací velmi do kopru. Nikoli jen posledních pár desetiletí, kdy se omlouváme světu za to, že existujeme a nasazujeme si na krk oprátku, ale zhruba od Marxe. (20.02.2013)

Čekal jsem vizuálně skvostný film s mírně erotickým a hororvým nádechem a příslovečnou nesrozumitelností 60. let, ale výsledek všechny představy překonal. E. Krumbachová vytvořila tak nádherný a snový svět plný přepychových obrazů a obrazových narážek, které s ostatními prvky dělají z filmu výtečně ucelené dílo, což tak zpočátku vůbec nevypadalo. Spolu s lahodnou hudbou a éterickou Schallerovou je tento snímek doslova skvostem naší kinema- tografie, který svou jedinečností nenachází konkurenta. Jireš ve svém posledním výrazně nadprůměrném opusu dokázal tak výstižně a originálně ztvárnit svět dospívající dívky (s pomocí nezvalovy předlohy), na kterou působí depresivní prostředí samoty a upjaté výchovy, která jen čeká na konečné vysvobození, kdy se její temně laděné okolí rozzáří do jasných barev a nekonečného tance. A ty neherecké výkony pro mě výrazně pomohly celkové atmosféře a působily mnohdy až příjemně mrazivě. (05.05.2006)