Kočár do Vídně

Nepopieram zaujímavú premenu dvoch hlavných postáv a ani herecké majstrovstvo Janžurovej. No po obsahovej ani emocionálnej stránke ma to nezasiahlo tak ako som čakal. Možno to bolo tým, že na tak pomalé tempo príbehu tu bolo málo zaujímavých momentov alebo momentov, ktoré by dali podnet na zamyslenie. Veľmi slabý premer. 50/100 (15.04.2020)

Minimalistické drama o třech hercích, odehrávající se v prostředí lesního ticha. Do filmu je divák uveden titulkem, který popisuje dramatickou událost, díky které se hlavní postavy ocitají v situaci, jež je základem tohoto filmu. Úvod je celkem nečekaný a jen málo režisérů by se spokojilo s tak strohým popisem situace, spousta tvůrců by jistě upřednostnila celou scénu nafilmovat, ale tím by se vytratila jednolitost a komornost celého filmu. Zápletka je vlastně jednoduchá, ale o to šokující je její vyústění, které mě zcela uzemnilo. Díky rozumné stopáži film nenudí a nabízí tak trochu jiný pohled na konec války. 8/10 (07.05.2009)

Jsem si vědom, že jsem v silné menšině. Ale čím méně lidí, tím snadnější jednota a v jednotě je síla, jak víme. Takže: pro mě je příliš laciné dotlačit film do kýženého vyznění, když z něj useknu všechno, co tomu předcházelo (tak třeba jistých šest let, pro začátek) a umístím ho celý do lesa, kde nehrozí jiná konfrontace než ta, která se mi bezprostředně hodí do uměleckého záměru. A i když to v době vzniku možná žádalo jistou odvahu, dnes je situace opačná, tak opačná, až se mi skoro nechce věřit. Nicméně můj odpor jen posiluje. (18.04.2020)

Kočár do Vídně jsem viděla u babičku když mi bylo přibližně 11 let. Bylo asi 10:30 v noci, babi už spala a já jsem si tak říkala: "Janžurka a Hanzlík no tak proč bych se na to nepodívala." Panebože jak já jsem se bála, ale prostě mě to nechtělo pustit a já jsem se nakonec dodívala. Nikdy jsem se už na Kočár nepodívala (nemám prostě odvahu), ale zapomenout na něj nedokážu. (07.04.2012)

Skvělý film z nejšťastnějšího tvůrčího období Karla Kachyni - spolupráce se scénáristou Janem Procházkou. Na velmi malém prostoru s velmi malými prostředky za pomocí silného scénáře a silných hereckých výkonů nám předvádí klaustrofobický thriller, jehož napětí se v ústrety závěru neustále stupňuje. Silné a nadčasové protiválečné memento, které by se směle mohlo odehrát v jakémkoli válečném konfliktu. 85%. (03.08.2009)