Král Šumavy

Král Šumavy je na 50. léta zručně natočený film, funkční i dodnes. A já jsem ochoten si ho vychutnat. Ano, VÍM o tom, že je je ideologicky deformovaný ( hrdinní pohraničníci, převaděči jako zločinci ), ale v tomto příběhu to ani za mák nevadí. Nedočkal jsem se ani jediného agitačního komunistického hesla nebo trapného schematu. Stačí, když film budete brát jako dobrodružný příběh. Kdybch měl filmy posuzovat jen podle ideologické nebo historické správnosti, tak bych musel nasázet spoustě po filmové stránce dobrých filmů odpad! (05.12.2005)

Filmový klenot alebo len lacný ideologistický brak? Neviem! Ani sa mi nechce nad tým polemizovať, proste tomu dám tri hviezdičky a zanôtim si spolu s kapelou Tři Sestry tú našu starú pašerácku odrhovačku: "Kompas mám po ruce měsíc svítí na cestu, les je napravo v močálu jsou kytky. Já jsem králem Šumavy, znám každý kmen i louku. Já jsem králem Šumavy, leč nepašuju mouku. Jsem pohledný blonďák ročník pětašedesát v kalhotách mám dělo ráže sedm pětašedesát. Živím starý rodiče a v Prachaticích holku, za sebou tři Ukrajince, Albánce a Polku. Když to dobře dopadne tak ve tři přejdu čáru, ráno budu ve vatě a kalit v českym báru nebo budu v Štýrskym Hradci padesát let po válce, sedět v koutě ustlanýho vězeňskýho kavalce..." *** (07.12.2018)

Zatraceně dobrý Kachyňův film. Vidíte tu nádhernou černobílou kameru Josefa Illíka? Drsná krása přírody Šumavy i drsný život v pohraničí na nás dýchají v každém záběru. Jasných 5 hvězd - na ideologii kašlu - takhle nějak to muselo na Šumavě v tu dobu opravdu být. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=XyPa5ERzeNM (20.01.2009)

Když ještě Šumava neznala Schengen, aneb rybičky, rybičky, esenbáci jedou! Mlha, blata, déšť a skvostná kamera „od pasu“ Josefa Illíka pohrávající si s odrazy vodní hladiny i okenních tabulí, jenže.. Když vám někdo znásilní ženu, vezmete jej na milost, protože si k tomu zapálil svíčky a pustil romantickou hudbu? (16.07.2013)

Jiřina Švorcová poprvé za pultem a hned na to v bahně, jak příznačné pro její kariéru.  Výstavní a režimem pochopitelně překroucená drsárna, kde Lukavský svými ostrými rysy řeže jednoho pohraničníka i diverzanta za druhým.  Když se s ním jde Jelínek projít v dešti, tak místo romantické procházky umře. Když pomáhá Valovi chytit Jiřinu, tak se jim utopí. Když honí diverzanta se samopalem, tak mu postřelí psa a když už usne, tak mu Vala ukradne klíče. Vše se prostě točí kolem poručíka Kota, což mě přivádí k myšlence, že tahle depresivní a temnostinná akční pohádka mohla být lehce odlehčena, kdyby Menšík při oslovování nadřízeného Kota třeba lehce zadrhával...   Formálně nádherný dobrodružný thriller. (05.11.2022)