Fimfárum Jana Wericha

Tato sympatická pozitivní deviace polistopadového českého animovaného filmu nejenže Werichův přínos zachovává v jeho jedinečné obsahové i formové integritě, ale navíc skutečně tvořivým animačním pojetím ho dále rozvíjí a dotváří. Snaha přiblížit dávno mrtvého umělce prostřednictvím příbuzného sonorního hlasu Oty Jiráka dala filmu jasnou a jednotnou kostru a dál posílila jeho vnitřní sevřenost. Toto zpracování by bylo považováno za špičkové v kterékoli minulé době českého hraného filmu včetně jeho zatím vrcholné éry v šedesátých letech minulého století. Jsem rád, že i dnes se v naší mladší filmařské generaci najdou lidé schopní a ochotní pokračovat v odkazu Týrlových, Pojarů či Hofmannů; že nesnadné a vlastně nekomerční řemeslo animovaného filmu se jim stalo životním posláním a naplněním. (11.06.2008)

Nádherné figurky. Sice mi trvalo chvíli, než jsem si na ně zvykla, ale Fimfárum se dokonale povedlo převést do filmové podoby. Jan Werich jako vypravěč je báječný. Nikoho jiného si tam snad ani představit neumím. Povídka Až opadá listí z dubu mi asi přijde nejlepší. Konečně jsem se naučila, který listnatý strom vůbec neopadává. (12.08.2008)

Humor, výborné výtvarné zpracování a navíc poutavé vyprávění pana Wericha. Všechny povídky sice nejsou bez chybičky, ale jako celek tento film funguje opravdu velice dobře. Poprvé jsem ho viděl, když jsme na to šli povinně se školou a už tenkrát se mi hodně líbil. Po další projekci se utvrzuju v 5* hodnocení. (16.12.2007)

Kdysi měl krátký animovaný film čestné místo jako předskokan hlavního programu. Bohužel dnes je nahrazen dunící reklamou a trailery. Krátké snímky ale vznikají dál, protože česká škola animace má dlouhou tradici a nechce se vzdát bez boje. A když už vznikly v docela krátkém časovém období dvě povídky z Fimfára, proč neudělat celovečerák? Jenže výsledek je diskutabilní. Připomíná mi totiž závěrečná představení daného ročníku JAMU nebo DAMU, ve kterých dostává každý student příležitost ukázat, co všechno se naučil. Fimfárum je nabito nápady a hravostí, ale nic nedokáže zakrýt fakt, že jde jen o rozpohybovanou ilustraci Werichova textu. Jako předfilm v art kině by každá jednotlivá pohádka fungovala na sto procent. Jako celovečerák je však tato hýbající se kniha poněkud jednotvárná. (12.10.2009)

Stejně jako v každém povídkovém filmu i tady se střídají dobré a horší kusy. Vrcholem filmu jsou příběhy Lakomá Bárka - kterou jsem také viděl jako úplně první (ještě na základní škole) a samozřejmě i ten hlavní, odkud se dozvíme, co to vlastně to FIMFÁRUM je. Nejkrásnější na celém snímku je ale ten pocit vlastenectví, který jsem při jeho sledování zažíval, Fimfárum je totiž opravdu ryze českým filmem, při kterém si leckteří z vás dokonce vzpomenou i na své dětství, ve kterém Werichovi pohádkové příběhy slýchávali poprvé. Potěší i hlas Jana Wericha, který je vypravěčem svých vlastních příběhů a nádherná propracovanost loutek. Přestože je Fimfárum Jana Wericha určeno převážně dětem, které dokáží ocenit skvělé příběhy, pobaví i starší. (19.02.2006)