Balada o pilotovi

Je to celé maximálně pietně natočené s velice ponurou dobovou atmosférou, která víme kam povede a co většinu letců čeká. Jenže je to celé tak útrpně zdlouhavé, že jsem měl co dělat abych to nepřepnul. Upřímně, nevadí mi filmy s pomalým tempem. Ovšem musí se s tím tempem správně pracovat. Taylor Sheridan to zvládá na výbornou ať točí celovečerák nebo film. Ján Sebechlebský bohužel je někde napůl cesty. Má tu zajímavé postavy, osudy a charaktery, ale práce s nimi vázne. Nebo hůře, ač je podávána velice pozvolně, je o to nezajímavější. A to je právě ten nejdůležitější prvek, který takový pomalý film potřebuje.... režiséra, kterému se to nerozpadne nudou pod rukama, ale udrží diváka v napětí do samotného konce. Tady se musí čekat 80 minut. Skoro hodinu a půl s jen pár záblesky kvalit, které toto mohlo mít. Nevybavím si krom závěru s letem a doku vstupem se Stránským na jediný záběr, který by se mi vryl do paměti a já si řekl.... "páni, tak to se tedy fakt povedlo." Není to úplně špatný film, jen je zdlouhavý a zapomenutelný. 55% (05.11.2018)

Rukopis pana Stránského mě bavil ve "Zdivočelé zemi", v tomto případě jsme se ale těžce minuli. Zmatené, táhnoucí se vyprávění, mumlající postavy (s tím mám u pořadů České televize dlouhodobý problém)... Sebechlebský si udělal jméno režírováním "Ordinace" a víc než talent pro telenovely podle mého názoru bohužel neukázal. Velké zklamání. (19.11.2018)

Posledních pět minut je včetně závěrečné scény s deskou a telefonem výborných, škoda jen, že se naléhavost tématu utopila ve fádním podání rodinného dramatu a přesvícených záběrech. Apropo, dvě ze tří zásad rozsévačů rudého moru by měly platit i v našem současném postoji směrem k němu. Nezapomenout. Neodpustit. Na trpělivost už dávno není místo.. (05.11.2018)

Co beru jako velké plus je to, že se film neomezil jen návrat pilotů a následnou buzeraci ze strany komunistických pohůnků, ale dal prostor i rodinám. Na manželky, rodiče či děti se dost často zapomíná a cesta k znovunavázání vztahů musela být často bolestivá či dokonce nemožná. Kor když během nepřítomnosti vyplavou na povrch četné nevěry. Tahle linka sice mohla působit trochu chladně, ale mě to sedělo a Lucii Žáčkové to se Švehlíkem skvěle (ne)klapalo. Linie politická mě jako vždy dokázala nakrknout, ale přesto mi připadala trošku nedotažená. Samozřejmě je jasné, že NKVD byla všehoschopná, ale aby jeden z jejích nejvyšších představitelů věnoval tolik energie k získání ne až tak významného pilota, o tom jsem musel pochybovat. A to samé platí i o závěru, jakkoliv byl výborně natočený. Ale i přes tyhle rozpaky jsem spokojen a to i proto, že podobných záležitostí je v našich luzích a hájích jako šafránu. 70% (11.11.2018)

Filmy České televize jsou známé tím, že většinou mají vysoké cíle, ale pohoří hned na startu. Balada o pilotovi balancuje na hraně až do konce a já vlastně doteď nevím, jestli se mi spíš líbila anebo ne. Chvílemi to bylo skvělé, chvílemi slabší a hlavně se to dost často hodně táhlo. David Švehlík byl výborný, o Lucii Žáčkové jsem až do scény v letadle nebyla úplně přesvědčená. Líbilo se mi ale vykreslení jejich vztahu, který se naprosto změnil v průběhu války. Moc jsem nechápala zbytečnou odbočku k ruskému varhaníkovi, ale tak to se mi občas stává. Co za mě filmu hodně ublížilo, je poslední interiérová scéna na letišti. Možná si film za čas pustím znovu a buď hvězdu přidám, anebo uberu. Zatím za váhavé tři hvězdy. (05.11.2018)