Teroristka

Dost a hlavně nepříjemně mě překvapilo, jak dokázal režisér jednoho z nejlepších českých filmů posledních dvou dekád (Teorie tygra) natočit, tak nevýrazný, nudný a v některých ohledech i hloupý film, jako je právě Teroristka. I přes výborné obsazení je film až překvapivě nudný a absolutně nevtipný a po celou dobu jsem nechápal tvůrčí zájem. (17.12.2019)

Teroristka zaujme zejména černohumornou atmosférou a nepředvídatelným scénářem. Celému filmu vévodí (v nejednom slova smyslu) ostřílená Iva Janžurová, paní Herečka, jejíž postava se na stará kolena rozhodne vzít spravedlnost do svých (lehce se třesoucích) rukou, ať to stojí, co to stojí. Nicméně i ostatní členové hereckého ánsámblu předvedli přesvědčivé výkony, od arcišmejda Hofmanna, přes rajdu Vilhelmovou, až po na smrt nemocnou a děsivě vypadající Holubovou. Vrchol filmu byla rozhodně konfrontace mezi Marií s Machem, následovaná nevyhnutelným koncem. V závěrečné třetině jsem si nemohl nevšimnout nepřehlédnutelné podobnosti s Univerzální uklízečkou - Janžurka alias česká Maggie Smith. (07.04.2019)

V našem kině se na konci, s úsměvem, tleskalo. Dalo by se vytknout všelico, ale nemám chuť, protože jsem se bavila. Paní Janžurová se mi líbí snad v každém filmu, i na divadle. Je to naše hvězda, která si velké role zaslouží. Zbytek zúčastněných byl rovněž v pohodě, ale kupodivu nejvíc to rozjela Vilhelmová. Neměla chybu. Sociální rovina v Teroristce je dojemná a citlivá, rovina kolem satisfakce je přepálená šílenost ode zdi ke zdi, ale mě to nijak neuráží. Dostala jsem to, co jsem čekala a dokonce něco navíc, ale rozumím i divákovi, kterému to do oka příliš nepadlo. (07.04.2019)

Vidieť tento film len ako komédiu by bolo nepochopením, hoci táto stránka filmu je mnohokrát až odzbrojujúca. Za tým všetkým je však silná, provokatívna, až absurdná dráma jednotlivca, ktorý už nemôže a ani nechce byť atakovaný aroganciou a mocou. Isté chybičky sa vo filme nájdu, ale mne sa tento boj Davida s Goliášom aj tak páčil. Aj vďaka vhodnému obsadeniu. (27.09.2019)

V době, kdy je násilí ve filmu něco víc než jen běžnou rutinou, v časech, kdy snad každý, i průměrný divák, je střílením a zabíjením ve filmu tak přesycen, že ho bez mrknutí oka vstřebává prakticky denně a v letech, kdy je boj za spravedlnost na plátně hlavním tahákem, čím víc akce a efektů, tím lépe, přičemž se tvůrci nikterak neomezují a již dlouhá léta, možná desetiletí, stále dokola zachraňují celý náš svět, nejraději pomocí comiksových superhrdinů s nadlidskými schopnostmi, se v českém filmovém rybníčku objevuje příběh z malé vesničky, do které je tento morální boj přenesen. Je to malé, ale milé, hezké, české, nenuceně vtipné, jen lehounce přehnané a zároveň ze života, krásně odvyprávěné a velmi slušně gradující. A paní Janžurová? Na jednu nominaci na Lva je bezpochyby zaděláno, osobně bych ji přál více, neb pustí-li si divák po tomto kousku nějakou klasickou, bláznivou "Vorlíčkovinu", s touto dámou české komedie i dramatu, musí její vitalitu, a dnes již nesmrtelný, originální styl herectví, ocenit ještě více. Pro mě důstojné, zábavné i poučné a v rámci dnešní společnosti zcela na hranici všeho, z čeho jsou zde ti dvouhvězdičkoví, filmoví experti a mravokárci tolik zděšeni. Český film na úrovni, pro stejně naladěného diváka, který si rád užije skvěle zrežírovanou společenskou nadsázku spojující humor i drama a také střet nadprůměrné herecké školy několika generací. [Kino Citadela - Litvínov] (07.04.2019)