Zlaté časy rozhlasu

Krásna spomienková udalosť. Vraciame sa k pôvodným skečom Woodyho Allena, kde je jeden vtip a jedna nepravdepodobná epizóda nahromadená jedna na druhú. A páči sa mi to. Nemá to síce ucelenú štruktúru, ale má to atmosféru neskorších Woodyho veľdiel a pritom niečo z jeho pôvodnej originálnosti. Množstvo epizódnych postavičiek a množstvo skvelých nápadov a odkazov na históriu. Wellsova Vojna svetov je podporená parádnou scénou. Vidno, že Woody vie spájať prirodzené momenty a robiť z nich niečo viac. Páčilo sa mi to a kopec krát som sa nasmial. Jeden z ďalších filmov v ktorých Woody ( aj ako rozprávač) kraľuje. (23.04.2014)

Krásné filmové pohlazení s velkou dávkou humoru, kde na mě neuvěřitelnou silou dýchala pohodová atmosféra těch dávných "rádiových" let. Pohodlně si sedněte a nechte se unést vyprávěním o prstenu maskovaného muže, o Sally s Rogerem, rybách, ruských, komunistických hranolkách a například historka o tom, jaký byl Kyrby Kyle vám vyloudí nejeden úsměv na rtech. Bude vám k tomu hrát příjemná dobová hudba a možná vám bude taky tak fajn tam někde uvnitř vás, jako mně...... (29.11.2013)

Stavbou tohoto filmu se Woody (alespoň podle mého názoru, ostatní v tom vidí Felliniho) vrátil ke svým začátkům kabaretního komika: příběh plyne jako řada desítek více či méně propojených historek spjatých s rádiem. 0Obávám se ale, že tenhle film nemůže plně docenit někdo bez znalosti použité hudby. Já jsem většinu (asi tak tři čtvrtiny) znal už dříve, takže takové "Dancing in the dark" v úvodním kvízu jsem poznal okamžitě. A pokračujeme dále: znalce určitě potěší například to, že okamžitě identifikují film, na kterém je Seth Green s Dianne Wiestovou v kině. Prostě skvělý film a pokud ovládáte dobovou americkou popkulturu, tak je dvojnásob dobrý. A co se mě týče, od Allena můj nejoblíbenější. (29.11.2005)

Po "Annie Hallovsky" laděné "Haně a jejích sestrách" a Bergmanovsko - Čechovském dramatu "Září" se vydal Woody Allen stejnou cestou jako o 14 let dříve Fellini, o 8 let Kachyňa a o 3 roky dříve Paskaljevič, tzn. cestou vzpomínek na své děství. Spousty krásných figurek, opatřených roztomilým podivínstvím a lehkým humorem. Woody Allen byl v osmdesátých letech zamilovaný až po uši do Mii Farrow. Ta má zde krásnou roli ukňourané, ale krásné Sally. Rádio je zde zobrazeno coby ohromný fenomén a věc, bez které se hrdinové filmu ve válečných letech nedokázali obejít. A nebyl by to Woody, kdyby do svého laskavého a humorného filmu nedal nějaký ten vážnější prvek, jak od dob "Lásky a smrti" udělal pokaždé. Scéna, kdy otec malého Woodyho řeže páskem a když se z rádia ozve, že celé státy úpěnlivě sledují marný boj za záchranu holčičky, která spadla do studny, začně ho se slzami v očích hladit po vlasech a v následujích chvilkách ho pevně drží v náručí, je skutečně hodně silná. Woody se tentokrát opět ve filmu neobjevil (mimochodem hrál pouze v šesti z jedenácti svých filmů z osmdesátých let), ale postaral se o post vypravěče příběhu. "Zlaté časy rádia" patří mezi nejlepší Woodyho filmy. (20.03.2008)

"Kdo je to ta Pearl Harborova?" :-)) Krasna pocta mediu radia (zvlast z pohledu cloveka r. 2013 ze "sveta internetu"). Spousta nostalgie zacatku amer. 40. let, Allen jako vypravec sveho detstvi, plno pekne muziky (blues, jazz, salsa....), vtipne absurdni situace a jedna potrefena rodina :) Dost me prekvapilo i vystoupeni D. Keaton (po dlouhe odmlce v Allenovych filmech). Proste retro jak remen. Doporucuji konzumovat jako vzdy s cervenym vinem....nebo mozna spis doutnikem a whiskey :) Trochu to pripomina Obecnou skolu nebo Pelisky. A historka o baseballistovi byla neskutecna, jsem se malem svalil smichy (musi se to videt, jinak uzivatel "formelin" ji tu popsal i doslovne :) (29.08.2013)