Jsi taky člověk?

Ale jo, daly by se na tom najít mouchy, ale já je prostě hledat nechci. Příběh jako takový mě bavil od začátku do konce. Kang-joonův robotický výraz korunovaný úžasným úsměvem neměl chybu. Stejně jako jeho herecký výkon. Ono vůbec obsazení bylo skvostné Kim Sung-ryung patří k mým nejoblíbenějším herečkám a etudy Kim Won-haea ty prostě nezklamou nikdy. Ten chlap zas a znovu dokazuje, že není malých rolí. O záporácích Yoo Oh-sunga ani nemluvím. No a třešničkou na dortu byla čeština z úst hlavního hrdiny v prvních dílech. Naprostá spokojenost. 4,5* (08.08.2018)

Nemohu si pomoct, mi to nepřipadalo nějak extra. Plecháčův úsměv mě děsil a to objímání, když někdo plakal ve mě vyvolávalo kopřivku, myslím si, že Seo Kang Joon se necítil při hraní úplně ve své kůži... Kang Joon by měl dostávat podle mého názoru jiné, kvalitnější role. Umí perfektně hrát padouchy, psychopaty apod. Rozčilování mu jde na jedničku. Při sledování posledních dílů jsem u toho zase zaspávala, nevím si to vysvětlit... Nejvíc mě bavil táta So Bong. Dávám 3*** OMG, jen ta představa - kdyby byl místo Kang Joona obsazen Ji Chang Wook tak byl by více uvěřitelným robotem... Komentář Krysapa mě pobavil... (07.09.2018)

Děj 5/10, Příběh 7/10, Emoce 5/10, Zpracování 4/10, Hudba 5/10, Koreo-Čeština 99999/10, Herec Kim Won-Hae -99999/10, Zbytek obsazení 8/10. Kim Won-Hae je zatím jeden z úderného tria nejhorších herců, kteří mi svými výkony pijí krev. Společnost mu v tomto nelibém žebříčku dělají Lee Kwang-Soo a Ahn Seok-Hwan. Téměř všechny postavy, které tito herci hrají, stojí za prd. Své fanoušky si nejspíš najdou, nicméně mě jejich způsob hraní svých postav absolutně vytáčí. Mimo to, co bych tak k „Are You Human Too?“ napsal? Hodně jsem bojoval s rozporuplností vlastních pocitů a názorů. Svým způsobem je to korejský seriál přesně pro korejské publikum. Spousta dramatu, trochu té lásky (tentokrát dobře koukatelné), slz, řvaní, zhrzená ženská a spousta dalších padouchů manipulujích a využívající ostatní. Nicméně se také našly ty pozitivní stránky, které mám na korejských seriálech rád. Hlavním tímto prvkem je obrovské přiblížení postav divákovi, že si jej dokážou omotat kolem prstu. Hlavně jsem odpadal z hlavního herce. Tento hezoun mě vážně neskutečně bavil. Super mimika, intonace a obrovské charisma z něj lítá na všechny strany. Nedivím se proto, proč jsou ženské tak u vytržení :D. Konec je pak klasicky tragický (myšleno zkažený) jak je to u JK seriálů časté. 3* za to, že mě to celkem bavilo. (14.08.2018)

Na tohle jsem se docela těšil o to více mě mrzí moje zklamání z této doramy. Ani v Dream High jsem neměl tolik postav, které mě vyloženě štvaly či přinejmenším vadily. V seriálu je asi padesát absurdních rozhodnutí, které mě nedávaly žádný smysl a postavy se předháněli v tom, kdo udělá více dementních rozhodnutí, které jim duo padouchů nečekaně vrátí i s úroky. Není to vyloženě debakl, ale určitě byl tento seriál pro mě velké zklamání. (09.02.2019)

K tomuhle kousku se mi toho chce říct hodně, ale zkusím to zkrátit. Seriál ve mně vzbudil hodně rozporuplné emoce. Největší problém vidím ve scénáři. Ne že by chyběl nápad, naopak, ten je brilantní. Jenže po skvělém rozjezdu ve Varech a několika dalších epizodách, kdy se divák uvádí do děje, který slibuje velkou podívanou, přichází klasická, místy bohužel nudná tahanice o křeslo. Sporný názor mám i na hlavní hrdinku. U té si vůbec nejsem jistá, jestli bych ji chtěla ještě v něčem vidět. Po pár epizodách, kdy se mi jakž takž líbila, mi čím dál víc začala připomínala ubrečenou plačku Park Shin Hye v The Heirs. Úplně naopak jsem to měla s hlavním hrdinou, který je podle mě tím nejlepším na celém seriálu. Seo Kang Joon se mi líbil už kdysi jako křen ve Sly and single again a musím říct, že se krásně vypracoval a robota zahrál naprosto skvěle. Skoro až tak skvěle, že už ho v něm asi navždycky tak trochu uvidím. Ať už šlo o zpomalené pohyby krku a lehce nepřítomný pohled nebo úsměv jako na objednávku, byl famózní. O to víc, že se bez mrknutí oka dokázal změnit v nejarogantnějšího člověka pod sluncem. Další věc, kterou musím vychválit, je zvládnutí celé té "robotí věci". Efekty se neskutečně podařily a dávalo to seriálu fakt ojedinělou atmosféru. Ať už je řeč o stvoření robota, jeho zranění a následné opravování nebo o pouhé oči, když se přepínal do jiného režimů, je to všechno moc hezky udělaný. Někde jsem četla, že to byl jeden z nejdražších korejských seriálů všech dob, a já se tomu vůbec nevidím. Stejně tak jsem si užívala takové ty velké momenty, kdy robot někam nakráčí, jde u toho slyšet zvuk jeho bot, hraje hrdinská hudba a všem přítomným padne brada. Tohle se jim dařilo, jenže to nejde dělat pořád. Pokud jde o romantiku, víc než vztah mezi hlavní hrdinkou a robotem mě bavil vztah obou Shinů s matkou. Tam jsem cítila vřelost a emoce. Rozhodně bych se přimlouvala za to, aby byl seriál minimálně o dvě epizody kratší. Potom bych šla možná s hodnocením o hvězdičku výš. 3* (18.09.2018)