Thelma

Zvláštní film o samotě, která je pro mně naprosto pochopitelná a věcmi mezi nebem a zemí, které perfektně dokreslují seversko-mysteriózní atmosféru. Nemusím témata okolo křesťanství a věřících, ale tomuhle filmu to vyloženě sluší, tedy Thelmě to sluší, když začne hřešit a pak se snaží, aby jí Bůh odpustil. Film si získal mé srdce nejen láskou mezi dvěma ženami, ale i brilantně vyobrazenou hlubokou bolestí a osamělost a v poslední řadě i skvělou skladatelskou prací od Ola Flottum. (23.11.2018)

Jsem zvědavá, jaký nám příště předloží Joachim filmový nářez. Tady chválím za bezchybnou atmosféru a chemii, která se nedala přehlédnout, natož nevnímat. Co mě překvapilo, že pro Kayu to byl debutní snímek a Eili není také ještě moc velký filmový štamgast. Přesto mě ty postavy a i děj zajímaly a bavily svojí nekonvenčností, absurditou, strachem ze selhání, něžností, objevováním nového a Thelma se svojí zajímavou schopností. (20.12.2017)

Film měl, dle mého, určitě na víc. Krásná forma (obal) a skoro prázdný vnitřek, který od určitých scén nelze brát moc vážně. Pro mě povrchní, určeno spíše pro teenagery, možná festivalové teenagery, nicméně vše na mě působilo rozmělněně. Příběh má sice povedené retrospektivní vyprávění (dovětky), celkově ovšem nemá příliš pevnou strukturu, která by mě více vtáhla do rozpolceného nitra Thelmy, děvčete satanovo, jež si plní každé přání. Zažívá své vyhnání z ráje, nechybí had, hříšné myšlenky i peklo plné plamenů. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. (24.01.2018)

Překvapivě dobré – stylisticky i tematicky. Umělecká verze X-Men Origins (i v prvních X-Men Briana Singera je čitelně zakomponován motiv coming outu, i když méně explicitně). Zároveň zajímavá fúze „čarodějnického hororu“ a serióznějšího dramatu – celé v rámci fantastické poetiky, kdy je od začátku až do konce udržena dvojznačnost výkladu a perspektiv (čarodějnice svádí nevinnou dívku vs. ďábel skrze nevinnou dívku pokouší hrdinku s neuvědomělými paranormálními schopnostmi). Snad jen ten symbolický had je zde poněkud zbytečně nadužíván. (03.01.2018)

V podstatě takové guilty pleasure. Thelma je tím druhem živelného ženského thrilleru, na který je hrozně zábavné se koukat a o kterém je lepší příliš nepřemýšlet. Všechny ty významové roviny by totiž mohly přestat dávat smysl. Nicméně Eili Harboe perfektně ztělesňuje provinilou hříšnost hlavní postavy a celý film tak příjemně graduje až do zábavného konce. V rámci severské kinematografie je tak Thelma až překvapivě popcornová záležitost. 7/10 (15.02.2018)