120 tepov za minútu

Zajímavé téma, které jsem dosud zfilmované neviděl. 1) Act Up (AIDS Coalition to Unleash Power) vznikla v New Yorku v roce 1987. Act Up-Paris se ustavila o dva roky později a působí dodnes._____ 2) Její první akce se zúčastnilo asi 15 aktivistů. Leželi potichu na ulici, kudy procházel pochod Gay Pride. Každý měl tričko vpředu s velkým růžovým trojúhelníkem se sloganem ticho = smrt._____ Snad největším protestem bylo pokrytí egyptského obelisku na náměstí Svornosti v Paříži obrovským růžovým kondomem 1. prosince 1993 (Světový den AIDS)._____ 3) Act Up je výbornou ukázkou, jak může společenská organizace či hnutí fungovat. Nemám na mysli jen vtipné luskání prsty místo potlesku, ale především dravost až vášnivost jejich akcí. Diskuse ve filmu jsou přehledné a k věci, což v reálu takhle určitě nebylo a není. Nepřiměřenost používaných prostředků a z toho plynoucí kontraverze ovšem má své hranice. Vrhali sáčky s červenou barvou (ne s infikovanou krví), dělali povyk, snažili se upoutat veřejné mínění. A co jim taky jiného zbývalo? Na rozdíl od pseudoprotestujících z Miliónu chvilek pro demokracii měli tito lidé co ztratit - své životy. To není vandalství, to je zoufalství._____ 4) 55letý homosexuální scenárista, střihač a režisér Robin Campillo vytvořil snímek vtipný, pro nějž je typický nadhled a lehkost. Sám se připojil k hnutí v roce 1992. Pracoval tehdy jako střihač televizních zpráv pro státní program France 3. Postava Nathana má autobiografické rysy._____ Ve velmi zajímavém rozhovoru uvádí další zajímavosti. 5) Film získal řadu mezinárodních cen. Proč má takový ohlas, vysvětluje Nahuel Biscayart takto: Protože o těchhle věcech nikdo nemluvil, ne takhle politicky a intimně, určitě ne v Evropě a v USA o AIDS pojednávala hlavně melodramata. Proto na 120 BPM lidi reagují, jako by šlo o současný příběh. Bylo to jako noční můra. A teď někdo rozsvítil a vy se konečně na to trauma můžete podívat. Mezi všemi těmi mladými, kteří umírají sami a starají se jeden o druhého, skoro nevidíte dospělé. Pro ty, kteří cítí vinu, že tehdy nic nedělali, může 120 BPM znamenat katarzní zážitek. Ten film se lidí dotýká i fyzicky, také to je na něm politické. Protože nejvíc, co můžete udělat, abyste změnili něčí paradigma, je nechat je něco zažít. Ne je poučovat. Zkušenost je mnohem silnější než slovo._____ 6) 120 úderů za minutu se vztahuje k house music, dobovému zvukovému opojení a současně k rychlému bušení srdce._____ 7) Většina herců ve filmu jsou gayové: 33letý Arnaud Valois (zdravý partner Seana Nathan), 32letý Antoine Reinartz (šéf Act Up Thibault), 25letý Félix Maritaud (radikál Max). O jiných to nevím: Ariel Borenstein (student historie Jérémie)._____ 8) 31letý Argentinec Nahuel Pérez Biscayart (hlavní postava Sean) o své sexuální orientaci v rozhovorech mlží. Roztomile však komentuje svůj jazykový handicap: ... je suis étranger: arriver dans un débat collectif de francophones qui parlent à 100 km/heure, c’était complexe pour moi au début. Jsem cizinec: přidat se do diskuse francouzských mluvčích, kteří hovoří rychlostí 100 km/hod., byl pro mě zpočátku mindrák._____ 9) Zajímavý koment: Othello****, Almásy*****. (13.12.2020) (menej) (viac)