Reklama

Reklama

Derek Vinyard (Edward Norton) bol do smrti svojho otca vyrovnaným a pokojným človekom. Keď však jeho otec prišiel o život pri práci v černošskom ghette, z Dereka sa stáva ktosi celkom iný. Presvedčenie, že existuje nadradená a podradená rasa, privádzajú Dereka k neonacistom. Postup v bunke je nezadržateľný a Derek sa stáva druhým najväčším šéfom. Nad ním stojí iba Cameron (Stacy Keach), ktorý všetky rozkazy zo strachu pred políciou realizuje práve cez Dereka. Derek je tvrdý chlapík, ktorý neváha použiť akékoľvek prostriedky, aby uchránil seba a svoj majetok. Iba tak sa mohlo stať, že pri pokuse o krádež jeho auta Derek zastrelil dvoch černochov. Trest ho však neminie a dostáva sa do väzenia. Celý svoj doterajší život dostáva celkom inú podobu na mieste, kde máte príliš veľa času na rozmýšľanie. Svet jednoducho nie je čiernobiely a Derek vychádza na slobodu ako iný človek. Problémom je však jeho mladší brat Danny (Edward Furlong), z ktorého sa medzičasom tiež stal nacista. Derek by rád zmenil nielen to, čo príde, ale aj to, čo bolo. Jeho telo je však poznačené symbolmi, ktorým sa stále klaňajú noví a noví prívrženci... (RTVS)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (1 329)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... ()

Pumiiix 

všetky recenzie používateľa

Film který se vám bez problému dostane hluboko pod kůži. Odvážné téma, násilné prostředí, zlost, nenávist – podaná jedním skvělým výkonem E.Nortona (jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů). Mladý „J.Connor“ E.Furlong hrál taky dobře, ale neměl takové charisma jako jeho starší bratr, na kterém šly hned poznat vůdčí schopnosti a agresivita, dokud se nedostavila změna v jeho chování a pohledu na rasismus. Film je surový, se sprostými slovy se nešetří, ale k tématu filmu to patří, stejně jako prostředí a celkové vyznění snímku. Na pár okamžiků z American History X rozhodně nezapomenu. ()

Reklama

golfista 

všetky recenzie používateľa

Ještě dlouho po skončení titulků jsem nemohl "popadnout dech". Takhle nekompromisně realistický pohled na rasismus jsem fakt nečekal. Vynikající režie a především opravdu neuvěřitelný (vlastně uvěřitelný) výkon Edwarda Nortona dělají z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. Rasismus je a asi ještě dlouho bude v americké společnosti všudypřítomný a je moc dobře, když se natočí takovýhle film. Myslím si ale, že musí silně zapůsobit na každého. Vřele doporučuji. ()

H34D 

všetky recenzie používateľa

Musím přiznat, že po letech se na kdysi kulervoucí nářez se superdrsnýma neonazis, kteří nakonec přijdou k rozumu, dívám trochu jinak. Ze snímku zřetelně prosvítá naivita a vykonstruovanost - ne tak, aby to narušilo zážitek, ale stejně... Přerod postavy Edwarda Nortona je vynikající - konstantní nasranost, jednostranně zaslepená argumentace typická pro extremistické skupiny, následovaná fází dospění, adaptací na reálný život i znovuobjevěním úcty k autoritě... Navíc v charismatickém podání Edwarda Nortona je to takřka dokonalé! Bohužel obrat mladšího bratra je spíše samozřejmou berličkou, kterou film potřebuje, aby se mohl posunout dál. Uhlazenost a sentimentalita zde hraje prim, i vizuální stránka se ráda pochlubí líbivými, zpomalenými záběry. Je třeba nebrat film ÚPLNĚ doslova. Celkové zaměření je spíše na náctileté, což ale neodsuzuji, ba naopak myslím, že lepší učebnice antirasismu pro teenagery neexistuje. 9/10 ()

hellstruck 

všetky recenzie používateľa

Tak silný citový zážitek se nedá slovy ani popsat. American History X diváka úplně pohltí a jen tak nepustí ze spárů. Po závěrečných titulcích má člověk nad čím přemýšlet. Opravdu hodně realistický pohled na rasismus ukazuje, že nás minulost pronásleduje jako stín a za své činy neseme následky. Miluju dojemnou scénu, kdy bratři strhávají plakáty s fašistickými motivy ze zdí. Nemluvě o hereckém koncertu úžasného Nortona. ()

Galéria (62)

Zaujímavosti (41)

  • Natáčelo se od 17. března do 21. května 1998 v Kalifornii. (Varan)
  • Punková kapela Anti-Heros žalovala New Line Cinema za to, že jeden z herců má vytetovaný její název. Skupina nechtěla mít nic společného s nazi-skinheady, byť pouze fiktivními. Později nahrála kapela písničku "NLC", kde studio ztrapňuje. (don corleone)

Reklama

Reklama