V Brooklynu roste strom

Typický produkt své doby a amerického studiového systému. Vlastně ne tak úplně typický - patří k té lepší části produkce tématicky ovlivněné hospodářskou krizí a stagnací 30. let. Kvalit Hroznů hněvu nebo dokonce evropské neorealistické školy typu filmů De Sicy nedosahuje ani omylem. Ani ne tak kvůli Eliu Kazanovi, ten byl už tehdy velmi dobrý režisér a pracoval spolehlivě, dobře vedl herce a ukočíroval s přehledem celý štáb, ale spíš s ohledem na kvality scénáře a textů z něj vycházejících. Je to místy tak patetické a vznešené, jako by to vycházelo z úst členů armády spásy. Dialogy se odehrávají ve stylu: "Kate, vím, že jsi skvělé děvče" nebo "máš tak báječné a statečné děti" či "tvůj Johny je prima chlapík", "všichni vás máme rádi", "vy jste tak hodný člověk". Z toho by se jeden osypal a vzápětí by šel rozdat svůj majetek chudým. Místy - a vlastně docela často - je to přehnaně melodramatické s typicky šťastným hollywoodským koncem. Typický je rovněž americký pohled na chudobu. Není to produkt a kaz systému, který je potřeba řešit systémově politickými prostředky, jde prostě o selhání jednotlivce - málo makal a navíc chlastal. Musíte se mít víc radit a víc přispívat na charitu. Když pominu knižní dialogy, které podtrhuje i český dabing, a výše zmíněné nedostatky, zbyde kvalitní herectví a režie, které si 45 % celkového dojmu zaslouží. (15.10.2009)

Ja jakozto cechslovak mam ovela radsej cesky dabing nez ten slovensky. Pribeh, ktory natocil reziser Elia Kazan /Gentlemanská dohoda, Tramvaj do stanice touha, Viva Zapata/ sa odohrava v USA okolo roku 1900. A ide o kvalitny film, rodina zije v spinavych predmestiach New Yorku, kde otec je alkoholik, a vsetko - najma starost o domacnost je na matke. K tomu este dcera ma svoje plany ....realita vsednych dni ich ale zamlzi. Nakoniec ale happyend sa predsa len konal, a to za vybornych dialogov sice len v priemernych kulisach, ale s laskou natocenych. Reziserovi tu pomahal pri toceni aj sexualne dezorientovany Nicholas Ray. Elia Kazan ako reziser sa totiz vyznal do remesla, a to ja jakozto laik -nedouk, ktory namiesto filmovej teorie sa venuje filmarskej praxi, vidi na prvy pohlad : 75 % (16.06.2018)

Kazan už v roce 1945 ovládal svou práci lépe, než většina jeho kolegů dnes. Smutný a obyčejný příběh dokázal podat bravurně, lehce a poutavě, takže mě udržel a nepustil od TV, ačkoli jsem měl úplně jiné plány. Krásně předvedená konfrontace mezi lehkovážnou veselostí a oblíbeností na jedné straně a smutnou a nepopulární zodpovědností na straně druhé. 80%. (13.09.2009)

Mám rád tyhle staré filmy, o kterých v podstatě nic nevím, ale které mě dovedou dostat. Elia Kazan byl dobrý režisér, měl celkem rád nižší vrstvu, což ve svých filmech zobrazoval často, a právě na chudé se zaměřil i tentokrát. Je to melodramatické, jeto ale dojemné a jeto lidské. Podobný film by dnes byl jenom kýčovitý. (02.05.2016)

Je mi jasné, o co Kazanovi šlo, ale já shodou okolností právě dočetl Džungli od Uptona Sinclaira a to, co prožívala Nolanova rodina ve filmu, byla obyčejná selanka proti tomu, jak žili opravdoví chudáci. Tento film ve mě nedokázal nic rozeznít, ač byl natočen vcelku velmi dobře. Mám ale Kazanovi docela za zlé, že se neodvážil pořádně přitlačit na pilu. Pak by to totiž byl opravdu parádní film na toto téma. Takhle to bylo...no prostě jen pokus dojmout. (30.11.2009)