The Florida Project

Na jednu stranu pohodová letní feel-good oddechovka. Na stranu druhou výborná vizuálně podmanivá indie artovka, která je velmi subtilní, intimní a pestrobarevnou sondou do každodenního života obyvatel jednoho fialového floridského motelu, a která bravurně využívá kontrastu mezi nevinností dětského světa a krušnou dospěláckou realitou. Sean Baker je mistr sociálního dramatu. Jo a mimochodem: všechno nejlepší k 67. narozeninám pro Willdu Dafrienda! [#A24RULES!] 💜 (22.07.2022)

To, co nevidíte přes plot, když jste v zábavním parku. Dětský film s dospělým pohledem. Nebo dospělý film s dětským pohledem. Vyberte si sami. Tohle mě pěkně sežvejkalo. Charakterově i herecky (na to, že je tohle první role Brii Vinaite a dostala se k ní vlastně jako slepá k houslím, tak to tedy smekám) skvělá záležitost. Myslím, že děti si natáčení toho filmu fakt dost užili. Tohle je prostě skvěle naladěný a odehraný koncert. (21.04.2020)

Děti nemůžou za svoje rodiče. Proto jsem nejmenší hrdiny tohoto snímku za jejich chování nijak neodsuzovala a vlastně jsem se nemohla rozhodnout, jestli mám být ráda, že si tak užívají žhavé floridské léto, nebo je mám hrozně moc litovat. Nejlepší na celém filmu je fakt, že režisér a scenárista v jedné osobě do většiny rolí obsadil neherce a dosáhl tak v podstatě dokumentární autentičnosti. Dafoe hraje pěkně (bavil mě hlavně při konfrontaci s pedofilem), ale na Oscara to v současné konkurenci není. Největší hvězdou je malá Brooklynn Prince, jejíž závěrečné slzičky rozpláčou málem i vás. Skoro 4*. (04.03.2018)

Film, ktorý bol natočený len pre oscarové účely, avšak bežného diváka takéto príbehy veľmi nezaujímajú. Zobrazenie americkej socky pohľadmi detí chce citovo zaujať, účinok je však totálne suchý. Film neprekvapí ničím, ani koncom. Defoe to herecky zvládol veľmi dobre, ale i tak to nie je snímok, ktorý potrebujete vidieť. Skôr ho potrebujete nevidieť. (22.01.2018)

„Through the eyes of a child, the world seems magical“ je věta, kterou končil celovečerní South Park a která je vlastně nejdoslovnější a nejpřiléhavější popisek i k The Florida Project. Téměř žádná narativní struktura, jen záměrná repetitivní každodennost šmrncnutá dětskou rozjíveností, kde v pozadí nepříjemně bzučí pocit, že výlet na kraví safari a narozeniny s ohňostrojem jsou jen střípky celku kráčejícího jasně špatným směrem. The Florida Project není snímkem jednoho tématu a přes všechno smutný, je to hlavně krásný kousek o dětství. Nemám nejmenší problém na něj v kontextu celýho filmovýho roku 2017 plácnout nálepku „nejlepší“ a postavit ho tak záměrně hned vedle Zvjagincevových Nemilovaných, kam jsem tu nálepku dal taky. The Florida Project a Nemilované lze vnímat jako antiteze. Jako dva zcela odlišné pohledy na více než těžký a nejtěžší dětství. Zatímco ruský kus kráčí velmi pomalu a pracuje především s osudovostí a dusivou atmosférou, překypuje Florida energií, svěžestí, lehkostí a radostí. Platí již deklarované, je to hlavně krásná věc. (15.03.2018)