Červená

Není to úplně top, ale je to samozřejmě velmi dobrý dokument. Pouze je škoda, že je zde již mnoho známého materiálu ze starší práce Sommerové s Červenou, například Moje 20. století. Chybí popisky (když už například Koura nebyl představen) a fotka z Carmen (stále tatáž) se objevuje příliš často. Některé střihy nejsou dost citlivé (sotva dozní operní árie, začíná ruch ulice a její hudba). Nebo ty znaky, které Sommerová spojuje (reálie Berlína nejsou vždy pro Červenou negativními konotacemi, ale hudba je démonická) atd. Ze záběru Soňa na Vltavě se také pomalu, ale jistě stává kýč... Leč toto jsou drobnosti. Skvělé je setkání s dcerou Horákové, vzpomínky na rodiče a celkově osobnost Červené. Kam se ale poděla její kariéra ve filmu? Škoda, přeškoda, ze je zde zamlčena její práce na Únosu a dalších problematických dílech a je zmíněná jen její úvodní role a kamerová zkouška. Čili zajímejte se i dále a tento dokument berme jen jako část puzzle života fenomenální Červené. (14.11.2017)

Krásný hlas, který už asi tak nezní, ale Soňa Červená je ve svém věku úžasně krásná jako osobnost i jako žena. Silná povaha, která se emigrací nenechala zlomit a užívala si své úspěchy, ale když mohla ráda se vrátila domů. Dokument ale mohl jít vice do hloubky jejího osudu. Je mi smutno za Jiřího Voskovce - Yes, happy bych byl, ale šťastnej nejsem... (01.10.2017)

1)"Nic v životě neošvindlujete, ani lásku ani kumšt." 2)"Propadat své vlastní dokonalosti je opravdu, to je hloupé, to nesmíte. Aspoň já jsem vždycky o sobě pochybovala a ty pochyby mě vynesly ještě výš. 3)" Nejdůležitější je to, co dáváte vy, ne to, co přijímáte. Co já dám obecenstvu a co já dám té roli. Jak se na ni připravím, ta pokora a ta disciplína. To hraje velkou roli v životě slávy." (28.09.2018)

Soňa Červená je sympatická dáma a její životní osudy jsou dobrým materiálem pro film. Ale bohužel - o opeře vím, jen že existuje a že se v ní zpívá. Takže jsem koukal na dokument o pěvkyni, o jejíž proslulosti je autorka přesvědčena, ale já o ní nic nevěděl a musel jsem se spokojit s tím, co z její kariéry režisérka do filmu vybrala. (13.09.2018)

Že je Soňa Červená naprostý fenomén, jsem už věděl i před zhlédnutím tohoto moc pěkného dokumentu. Přesto spoustu zajímavých věcí o životních osudech této všestranné umělkyně jsem se dozvěděl právě až díky němu. Jako třeba to, že byla první představitelkou Káči ve W+V adaptaci Divotvorného hrnce. Hodně silný je už samotný osud její maminky a to jak za války tak především po komunistickém převratu. Sama Soňa Červená musela být již za mlada hodně silná žena, aby se dokázala s tímto vším vypořádat. Měla jistě pestrý život plný operního divadla a setkání s řadou uznávaných osobností (včetně třeba H. von Karajana) a moc hezky o tomto všem dokáže vyprávět. Olga Sommerová se snaží to její vyprávění dokreslit nejen řadou záběrů z míst, o nichž Červená vypráví, ale i autentickými dobovými záběry. To zasazení jejího životního příběhu do historického kontextu doby, ve které Červená žila, není sice asi úplně originální, ale určitě přispívá k autenticitě vyprávění. Obdivuhodná je na Červené jistě její vitalita do pozdního věku a taky životní moudrost. Oboje se podařilo Olze Sommerové v dokumentu náležitě ukázat a to přitom nikterak násilným způsobem. Celkově tedy mohu jeho vzhlédnutí doporučit všem, co se chtějí s touto mimořádnou osobnosti blíže seznámit. (14.12.2017)