Králi videa

„Tys ještě nevynesl ten koš?“ - „Počkej prosím tě, já to dodělám.“ - „Zase to budu muset udělat já.“ - „Prosím tě běž a nekaž mi to!“ - „Aby ses z toho neposral!“ Jenže ani podrážděná manželka nemohla nadšence rychlodabingu odradit od skutečně důležitého poslání aneb všechna práva ke kopírování jsou povolená…Edukační i zábavné. Jakože poslouchat osobité příspěvky rychlodabérů mě bavilo. Někdy byly ty jejich snahy opravdu hrozné (jak obsahově, tak intonačně či vůbec emočně), jiné z toho vycházely překvapivě docela dobře (pochopitelně, že laťka nebyla příliš vysoko…vlastně byla hodně nízko, ehm). Rychlodabing přes telefonní sluchátko, zuřivé vyzvánění nedočkavých fandů, Neffův pes dabující mlčícího vlkodlaka či Arnoldovo „f*** you“ pokaždé jinak, to je výčet alespoň pár momentek, které mě skutečně rozesmály. To nadšení, vymýšlení, fantazie, improvizace bez hranic a strašné podmínky („na koleni“) zaujmou, ale nostalgii vzbouzí asi už jen v jednotlivcích (ačkoliv Hejma to shrnul hezky). Za mě solidní 4*. (11.04.2021)

Nebudeme si nic nalhávat – zdaleka nejlepší a nejvtipnější jsou na tomhle filmu ukázky „dabingu“ z pirátských kazet. No a hlavně kvůli nim stojí za to tenhle dokument vidět. A jako Karviňana (jo, Karviňana, ne Karviňáka – take this, karvinská veřejnosti a facebooková stránko Karviná ŽIJE!) mě obzvlášť potěšila režisérova osobní i obsahová vazba na naše město. V místech, kde na počátku 90. let probíhaly burzy západního zboží, dnes pracuju. „Já bych tě tak zmrdal!“ (1 352.) (25.09.2021)

Tak z tohohle mi na konci regulérně přejížděl mráz po zádech. Díky, díky, díky! Je kategorie, které se říká: Film o filmu. Tohle je film o filmech, osmdesátkách, devadesátkách, a lidech z těch časů, co milovali filmy. Díky, kurva, díky! Je to strhující, má to informační hodnotu a je to skvěle sestříhaný! Mockrát jsem se hodně rozesmál! Je v tom skoro všechno. Yippee Ki Yay! (11.03.2021)

No vida, na počátku zájmu jednoho z tvůrců o rychlodabing bylo to, že se těšil na kazetu s Vinnetouem. Nestává se tak často, že by filmoví fanoušci natočili film  pro filmové fanoušky, navíc s jejich finančním přispěním. Je jasné, že nikdo z tvůrců rychlodabingu nechtěl "svrhnout socialismus,", ale vše, co bylo s tehdejším režimem v rzporu, v podstatě protirežimní bylo. Je dobře, že Hejma a Neff k nám kdysi přinesli západní kulturu, když teď dělají spíš opak. Rychlodabing považuju za bizarní a v podstatě ho nemám rád, ale tenhle dokument jsem si užil velmi. 90%. (22.04.2021)

Až zas budete někdy pičovat současný dabing... I já vám napíšu, jak jsem to měl s dobou rychlodabingu, resp. s VHSkama (protože vás to děsně zajímá). První a poslední film s rychlodabingem, který jsem měl to štěstí vidět, bylo Lví srdce s Van Dammem. Odradilo mě to od sledování filmů tak na rok na dva. Legendární "strýčku, strýčku" volané malou holkou, v dabingu dospělého chlapa znělo natolik úchylně, že to má dětská duše nepobrala. Naopak VHSky jsem miloval ještě na začátku milénia, kdy moji, asi majetnější, kamarádi jeli v DVDčkách, ti ještě majetnější už pirátili na Pirátské zátoce, torrentech apod. No zestručním to- doba videopůjčoven (ty vole, jedna kazeta, půjčená na jeden den(!), stála 40 káčé, ale pozor- když jste si půjčili tři, čtvrtou jste měli for free!) mi dneska docela chybí, pokec s dámskou obsluhou byl vždycky fajn ("Cože? Vám se ten Pán prstenů jako líbí? Pff, taková sračka"), chodit si mezi regály, číst obaly kazet (později DVD), čichat tu nezaměnitelnou vůni plastu... Do toho vystříhávat ze Cinemy obrázky Van Dammů, Schwarzeneggerů nebo dinosaurů a lepit si je do sešitu... Takhle, buďme rádi, že už je ta doba dávno pryč, ale za sebe můžu říct, že jsem rád, že jsem ji mohl zažít a sem tam si zavzpomínat. Dokument povedený, časy divokého východu stály za to :-) (21.05.2022)