Réžia:
Jiří KrejčíkScenár:
Otakar KirchnerKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jana Brejchová, Jan Šmíd, Petr Kostka, Jiří Kodet, Vladimír Menšík, Jiří Štíbr, Ladislav Pešek, Eva Šenková, Vlasta Chramostová, Marie Brožová (viac)Obsahy(1)
Delikventní mládež se bezcílně toulá a páchá nepravosti. Jen málokomu se však podaří vymanit se z vlivu takové party. Mezi takové šťastlivce se zařadí i dívka vyrostlá v dětském domově - již napravená a polepšená vzpomíná na svou temnou minulost. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (99)
Není zas tak těžké sklouznout na šikmou plochu, když se člověk zakouká do divné holky, která má kolem sebe partu floutků. Od drobných výtržností k první zlodějině a pak už to jede. Naštěstí každý má v socialismu právo na druhou šanci, takže to dobře dopadne. Partička Kodet, Kostka, Brejchová je výborně ztvárněná parta výtržníčků a Jan Šmíd coby trouba-oběť taky moc dobrý. 85% ()
České trestní právo rozlišuje kategorie "děti" a "děti a mladiství (mládež)". V bežném úzu ale mezi pojmy "mladiství" a "mládež" citíme - nebo jsme cítili - určité rozdíly. Mládež to byli ti dobří (svazáci a kolektivci) a mladiství ti, kteří tíhnou k narušení (nepřizpůsobivci, individualisté). Krejčík (možná z vyššího principu, možná z popudu tehdejších ideologů) tento rozdíl akcentuje. Zatímco se mládež věnuje budování své nové vlasti ("více píce pro slepice, více uhlí republice, více péče mládeži), čtveřice mladistvých zdánlivě posílená dalších druhem, provádí své pikle a rejdy. Virem nákazy je tanec zvaný rokenrol; Tonek ho netancuje nikdy, Jitka se "uzdraví" až tehdy, když tuto divokou hudbu zavrhne. Pozn. 1: Musel jsem se hned podívat, kolik těm mladistvím bylo, Brejchová 19, Kostka 21, v tehdejším hábitu vypadali starší. Pozn. 2: Film má opravdu skvělou dobovou patinu, bejvák na vrakovišti aut, zlomová akce na chatě, debužírování za cizí peníze atd. ()
Tohle je směr, kterým se český film neměl vydat. Ale Janka už byla připravená vyplout. "Marcel! Rock!" Na druhou stranu se netvařme, že jde o něco ultra průlomového a inovátorského, protože tyhle filmy o rozbouřeném mládí, které prožilo dětství za války a v pubertě už jim to bylo dávno putna, se točili všude na světě. Vzpomeňme na Marlona Branda v Divochovi, na Jamese Deana v Rebelu bez příčiny nebo na Horsta Buchholze v Die Halbstarken. U nás to jen holt vyřešila roztočená sukně Jany Brejchový. ()
Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3★)~ ()
Ono to na ty slabé 4* nakonec je. Ten film je dobře vymyšlený, působí i dost realisticky (v rámci doby) a i když je ten konec možná moc optimistický, i tak mi moc nevadil. Je to dobré i filmařsky, líbila se mi kamera i výtečné herecké výkony všech postav. Akorát mi celkem trvalo, než jsem se do toho filmu nějak dostal. Pak si osobně myslím, že to klidně mohlo být i kratší a obecně bych to radši viděl i o něco drsnější, ale chápu, že to tehdy asi až tak nešlo. Každopádně to ale i tak do sebe něco má. Slabé 4* ()
Galéria (9)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (7)
- Film se natáčel v Praze a na Křivoklátě. (rafix)
- Tvůrci měli pochybnosti, zda „slušná“ Jana Brejchová (Jitka) dokáže zahrát roli chuligánky. Nakonec se rozhodli, že ji odvezou do pasťáku, kde strávila tři dny a měla možnost se setkat s nejhrubším zrnem tehdejší mládeže. (sator)
- V e filmu je ve scéně u Vltavy možné vidět Stalinův pomník na Letné, který se nad městěm tyčil jen několik let a byl zbourán roku 1962. (offlineman)
Reklama