Pyewacket

Po smrti svojho otca sa Leahin (Nicole Muñoz) život mení na katastrofu. Jej matka utápa smútok v alkohole a Leah u nej nedokáže nájsť pomoc. Preto sa z nej stane uzatvorené dievča ponorené do okultizmu. Počas záchvatu zúrivosti sa rozhodne použiť kliatbu, ktorá má prebudiť starodávnu čarodejnicu. Toto rozhodnutie sa jej ale čoskoro stane osudným. To, čo začalo ako nevinná hra, sa mení na hrôzu nevídaných rozmerov. - Toto je horké sklamanie, pretože už dlhé týždne som veril, že Pyewacket mi sadne tak velmi, že budem po viac ako roku nútený udeliť celovečernému hororu päť hviezd. Okultizmus, čarodejnica, dokonalé postery a výnimočné kanadské lesy sú výbornými predispozíciami, ale keď som uvidel hlavnú hrdinku, tak som len neveriacky pozeral, ako niekto mohol tak neslušne odfláknuť casting. Slečna Nicole po celý čas vyzerá, ako keby medzi zábermi krájala cibulu, a jej prejav je uveritelný úplne minimálne. V hlavnej úlohe mala byť Chloe Rose, ktorá vyzerá, ako keby bola gotička už v maminom bruchu. Mytológia je naprosto odfláknutá a majster MacDonald sa v tomto prípade snažil spoliehať na to, že sa mu podarí to, čo u jeho predchádzajúceho snímku, v ktorom ale mala hlavná hororová scéna brutálny dopad na emócie diváka vďaka sympatickému hlavnému duu. Tu je to v závere už len chaos s maximálne odfláknutým vyvrcholením. Nie je to úplná katastrofa a myslím, že o pár mesiacov / rokov sa mi to v mysli pripomenie a pozriem si to ešte raz, ale tentokrát ma inokedy výborná Kanada nepotešila. + herečka z Hellions + herečka z Backcountry + herec z Stage Fright (23.03.2018)

Scéna s čarodějnící, chvíli se skládající a svíjející před domem, je vynikající. Také dcera a matka jsou výborné. Příběh je zpočátku velmi nadějný a scény z lesa jsou fajn. Vyděšená kamarádka je taky fajn. Bohužel, v podstatě skoro všechno ostatní je něco mezi jednou hvězdičkou a odpadem. Po zhlédnutí se dostavuje intenzivní pocit, že takhle promrhaný potenciál se hned tak nevidí. (03.02.2020)

Popravdě, jako drama o vyrovnávání se se ztrátou mě to bavilo podstatně víc. Nicole Muñoz je mňam a prostředí kanadských lesů a maloměst taky hodně můžu. Filmu nechybí fajn potemnělá a plíživá atmosféra. Problém je, že to jako horor nakonec moc nefunguje. Jakmile se tvůrci snaží v posledních minutách strašit, jde to celé do kytek společně s odfláknutým koncem. (06.03.2020)

Snímek „Pyewacket“ trpí tím, že nedokáže vygradovat v podstatě žádnou scénu, snad kromě té, kde se mezi sebou matka a dcera hádají. Co se týká hororu, je to taková lineární nuda od začátku až do konce, která se dá vydržet, ale nepřinese nic, co by vás dovedlo vytrhnout. Ani ty herecké výkony to nějak extra nezachraňují. Po dokoukání si dlouho děj filmu pamatovat nebudete. (27.07.2018)

Film má 87 minut z toho za zhruba takových 30 minut se tam stane pouze to, že se ho holka pohádá s matkou kvůli tomu, že jí matka řekne, že její kámoši jsou nuly (což má pravdu jelikož to pozná divák hned na začátku, když se baví o tom jestli jsou jejich rodiče lidé co mají základní potřeby - ne asi porodily je mimozemšťané) tak se ta holka naštve a vyvolá na ni démona Pyewacketa (opravdu děsivé jméno). Za dalších 20 minut se ze objeví pouze jedna černá postava a jedna holka (její kámoška) se vyděsí (čím to nevíme jelikož nic neukážou). Zbývá nám takových 37 minut takže 10 minut tu máme vatu ve stylu on (Pyewacket) je skutečný a až zabije tvou matku zabije i tebe jelikož si ho vyvolala a aby ses ho zbavila musíš provést ten rituál znovu jen s opačným účinkem. A zhruba takových 10 minut se zde něco děje nicméně horor připomíná maximálně 1 minutová scéna s Pyewacketem vylézajícím z domu a plazícím se. Konec navíc odhadne pozorný divák zhruba 20 minut před koncem takže nic čím by to překvapilo tu není. 20 procent za to, že jsem viděl horší horory a za tu minutovou scénu. Proti tomuhle je Midnight Man případně Bye Bye Man , kterým jsem dal tuším 2 hvězdy na oskara. (07.04.2018)