Christopher Robin

Hodně jiná Disneyovka, která stěží zaujme ty nejmenší a cílí především na dospělé publikum, které si potřebuje připomenout své ztracené dětsví. Překvapí depresivní atmosféra i televizní charakter, ale možná právě proto má cenu dát tomu šanci. Kryštůfek je hodně věcí, ale není předvídatelný. Což se cení... (16.08.2018)

Ono pojmenovat film ze světa medvídka Pú po jediném lidském hrdinovi a obsadit ho skoro padesátiletým hercem už něco značí a docela by mě zajímalo, jak cifršpióni zareagovali, když zjistili, že výsledný produkt není tak docela podívaná pro celou rodinu. Už se párkrát stalo (např. Toy Story 3), kdy se tvůrci chtě-nechtě ve střetu s pokračováním legendy nevyvarovali bilancování, a já s tím ve své podstatě nemám sebemenší problém. A film jsem si užil o to víc, když už jsme zase „zestárl“ k pochopení uvažování „zvířecích“ hrdinů nepodobnému ničemu jinému než dětem předškolní věku. #Tygříkrules PS: Dřív nebo později musí vzniknout, a tak doufám, že se podaří sehnat „původní“ sestavu dabérů. (24.09.2018)

Konečně plnohodnotná adaptace Medvídka Pú, která zachovává hlubokou reflexi dětství a dospívání předlohy, ale také její životní moudrost, hravý humor a odzbrojující filosofičnost obsaženou v dialozích s povahou koanů. A nad to taky dojemný film ze života plyšáků, který trochu ruší ty pasáže s lidmi zaslepenými jejich zbytečně komplikovanými problémy. (15.01.2019)

Pěkný rodinný film, který místy překvapuje dospělejším dějem – možná proto šel u nás do kin pouze v původním znění s titulky, což samozřejmě jedině vítám. Mnohem víc si z něj tak odnesou dospělí než děti. Ewan McGregor nemá jako dospělý Kryštůfek Robin sebemenší chybu, stejně jako jednotlivé postavy zvířátek, se kterými je neuvěřitelná sranda (hlavně s Ijáčkem) a sem tam vypustí nějaké to životní moudro, nad kterým se vyplatí zapřemýšlet. (27.08.2018)

Nejnudnější film pod sluncem. Nebavilo mě to dílem proto, že jsem zcela nedotčen tvorbou A.A. Milneho včetně všech filmových, seriálových a nevímjakých dalších adaptací, a dílem proto, že se mi odjakživa příčí v banálních sděleních hledat hluboká moudra - a to možná právě proto, že od banálního k hlubokému bývá často jen krůček. Normálně bych se tomu filmu obloukem vyhnul, protože mě odrazuje už tím infantilním názvem, jakož i pro mě osobně zcela nezajímavým dějem, ale dostal jsem na něj nepřímé doporučení, na základě něhož jsem pojal (mylný) dojem, že by mohlo jít o něco na způsob filmů Jasona Reitmana, kterého mám velmi v oblibě. Z toho přeslazeného happy endu mi je poněkud mdlo ještě teď, nikdy jsem nemusel tyhle scenáristické zkratky, kdy se všechno zázračně vyřeší lusknutím prstů; přijde mi to hrozně odtržené od reality. V mém případě tedy považuji zhlédnutí tohoto filmu za ztrátu času (což jsem asi měl odtušit už předem podle Forsterovy předchozí nevalné filmografie) - odnesl jsem si z něj tak maximálně zjištění, že Ewan McGregor už je fakt starej; pro rodinné publikum je to ale asi vcelku ucházející podívaná. (19.12.2019)