Vrah mezi námi

Kdybych si o tomhle filmu nepřečetl v knize "101 hororů, které musíte vidět než umřete" a čistě náhodou na něj nenarazil v Levných knihách, asi by se naše cesty nikdy nesetkaly. A to by byla obrovská, opravdu obrovská škoda. Protože to je z mnoha ohledů a pohledů fakt hodně dobrý, promyšlený a vymakaný film. Otázka, zda je to horror, či zda to s tímto žánrem má něco společného, zřejmě bude nejpolemičtější stránkou filmu, ale.... ano. Horrorové mi to připadlo, minimálně v určitých oblastech atmosférou, ale z trochu jiného hlediska, z trochu jiné oblasti, než by od filmu "obyčejný" (bez urážky kohokoliv) horrorový fanda jakéhokoliv pohlaví asi očekával. V dnešní době snad již trochu zbytečně doslovná (ale ve své době zdaleka ne!!!) - a mě to vůbec nevadilo - společenská sonda do různých vrstev společnosti, aneb co s lidmi udělá jeden vrah malých holčiček. To dokáže vyvolat poměrně zajímavou a, ano já si tak připadal a prožíval, hluboce nepříjemnou atmosféru (kdy se z davu zaslepeného strachem a nenávistí a touhou po odhalení stává ještě krvežíznivější a šílenější bestie, než je vrah sám). Pochvalu si jistě zaslouží promyšlený scénář, výborná kamera, absence hudebního doprovodu (alespoň si nevybavuji, že bych tam nějakou hudbu zaslechl), což v kombinaci s dlouhými naprosto tichými scénami jen dovytváří již zmiňovanou atmosféru, a v neposlední řadě herecký výkon představitele sériového vraha malých holčiček, který mi některými svými vyděšenými výrazy ve tváři strašně připomínal r&b/hip hopového producenta Timbalanda. Tento symbol toho nejhoršího hyenismu (vrah malých dětí - jež to nikdy nemá lehké ani mezi ostatními hrdelními zločinci) si samozřejmě zasluhuje nejráznější odsouzení, leč během honu na tohoto filmového s ním budete snad i soucítit a projevíte lítost. NAtolik dobře je to natočeno. Ani chvilku jsem se nenudil, každou vteřinou, každým záběrem jsem si jen více a více užíval tyto filmové/kulturní orgie. Opravdu zážitek. (04.01.2012)

Vím, že hodně lidí naštvu, ale musím to napsat - M je zatraceně nudný snímek. A přitom téma - vrah malých dívek řádí ve městě a policie nemá jedinou stopu - je opravdu zajímavé. Nicméně, tohle byla opravdu nuda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tomuhle filmu by prospělo prostříhat o dobrou půlhodinu minimálně, pak by to hned byla jiná podívaná… Na druhou stranu, abych nebyl vyloženě negativista, líbila se mi (spíše) ta druhá půlka filmu - postupné stahování smyčky kolem vraha, jeho "označení" a následný "lidový" soud… To byly scény, kdy jsem alespoň trochu pochopil, co dělá tenhle jinak nevýrazný snímek na IMDb na 58. místě. Hlavně díky konci jsem se rozhodl pro tři hvězdy, ale pochybuju, že někdy budu chtít tento film vidět. A IMHO tenhle film nemá na té pozici na IMDb co dělat, ale co já s tím nadělám, že… 50 %. (22.11.2010)

To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat. (05.06.2012)

,,Kto prizná neprekonateľné nutkanie zabíjať, mal by byť odprevadený zo sveta." V podstate mám len malú osobnú výtku - nemám rád filmy, kde sa zabíjajú deti (zároveň veľká vďaka tvorcom, že vraždy ani mŕtvoly nie sú explicitne viditeľné!). V závere však svoju voľbu vidieť z filmografie Fritza Langa tento fim neľutujem. V rámci krimi žánru mám odsledovanú až na pár výnimiek len československú tvorbu, kde vznikli mnohé skvelé detektívky, ale sme zvyknutí na systém, kde sa do pátrania púšťa jedna oficiálna mordparta alebo Verejná bezpečnosť, prípadne viacej okresov úspešne spolupracuje, nanajvýš sa ešte niekto z amatérov púšťa do pátrania na vlastnú päsť :o) Teraz sme len o nejakých pár kilometrov ďalej v Nemecku a bol som doslova v šoku (príjemnom), ako si aj v takomto nebezpečnom prípade šialeného vraha dokážu nenávistne navzájom konkurovať polícia a súkromná organizácia. Tá nielenže je schopná prepadnúť strážnikov, funkčne zapojiť do akcie pouličných žobrákov a za pár minút úspešne sa vlámať do veľkej budovy s prísne zamknutými dverami na každom kroku (úžasná pasáž, kde sa napätie kontrastne doplňuje s jemnými grotesknými gagmi), ale organizuje aj vlastné súdne procesy v opustenej barabizni! Nakoniec silný zážitok, kde moju pozornosť trochu rozptýlili len teátralne výkony v úlohách policajtov v prvej polovici. Avšak dlhá záverečná scéna súdneho procesu pozdvihla film veľmi vysoko a súčasne zachytila spoločenskú atmosféru doby, s vynikajúcim presahom do súčasnosti. (85%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (24.06.2018)

Ač je M filmem zvukovým, v mnoha ohledech ještě připomíná film němý, vypráví totiž hlavně obrazem, což je jenom dobře. Scény jsou úsporné, postavené na jednoduchých symbolech, která vydají za tisíce slov. Nedá mi, abych nezmínil alespoň jednu z prvních, kdy se v jediném záběru protnou tři signifikantní motivy: malé děvče si hraje s míčem, začne si přihrávat o sloup, na kterém je vyvěšena zpráva o vrahovi malých dětí a na němž se objevuje stín podezřelé osoby, dotyčného vraha. Zajímavě je řešen například také telefonický rozhovor mezi policejním ředitelem a ministrem (vnitra nejspíš), kdy nejen slyšíme, ale také vidíme, jak doposud policie postupovala a jakých dosáhla úspěchu, stručně a výstižně je zde shrnuto vše podstatné, co by někoho mohlo zajímat o vyšetřování. M na rozdíl od jiných krimifilmů nezačíná prvním zločinem, ve skutečnosti již bylo zavražděno sedm dětí a strach sužuje celé město. Smyčka kolem vraha se začíná utahovat s čím dál větší intenzitou, dopadnout jej totiž nechtějí pouze policisté, ale také členové podsvětí, iritováni neustálými raziemi. Pojetí napínavé štvanice vás nutí alespoň chvílemi držet palce vrahovi. Celý film vrcholí „soudem žebráků". Na povrch vyplouvá beznaděj městské chudiny, která uvízla v bludném kruhu. Nejsou spokojeni s přidělenými pravomocemi, proto působí jejich provizorní soudní řízení jako akt zcela logický, ať už jakkoli vzpurný a narušující autoritu státu. Zde již pochopitelně přebírá hlavní roli mluvené slovo, společně se sugestivními hereckými výkony. S neméně poctivou dávkou realismu jsou zobrazeny metody stále se ještě rodící moderní kriminalistiky. M je přelomovým filmem plným unikátně zrežírovaných scén s dechberoucí atmosférou, která na vás přenese deprimující náladu tehdejšího Německa. Lang přitom nepotřeboval nákladné triky, dokonce ani hudební doprovod, stačil mu vlastní talent, vlastní píle, vlastní odvaha, zkušený kameraman a pečlivý casting (Peter Lorre se pro roli vrahouna malých dětí narodil). Psát, že se s dnešními prostředky a možnostmi nedokáže většina filmařů ani zdaleka přiblížit působivosti M, považuji za nošení dříví do lesa. 90% (19.05.2007)