Terapie - Série 2

Druhá série se mi líbila o něco víc než první - měla míň dílů a pacienti byli líp obsazení, skoro jako by se někdo snažil napravit řadu nedostatků jedničky (Magálová začala například mluvit slovensky a nedávali na ní pořád záběr, jak přikyvuje a dělá chápavé grimasy). Pořád jsem měl stejně pocit, že se v nich děj moc nevyvíjí (postavy se pořád hádají na ten samý způsob a pak najednou obrátí kvůli tomu, že série končí a zdrhnou všechny najednou). Těžko soudit, jak moc se musel český tým držet předlohy, ale je příšerný sledovat, jak očividně inteligentnější herci typu Švehlík mladší a Winterová hrají hádavé české průměrňákovy, kde jsou tvůrci trochu mimo ohledně trendů nebo výplat (éra emo/goth už byla mimo v roce 2013 a chtěl bych vidět týpka ze supermarketu, co každý týden vyplázne s úsměvem přes litr za terapii). Divácky bylo dost únavné sledovat všechny ty hysterické agresivní cvoky při terapiích včetně Rodena útočící na své terapeuty (ale u toho už jsem byl z první série zvyklý). Co se týče kladů, velmi osvěžující mi přišla postava Ornesta a nějaký její postoj k disidentství a podnikání po revoluci, skoro to vypadalo, že tím bude řečeno něco navíc, co se ale nakonec povedlo spíš jen pomocí ezo dcery. Taky bych asi tvůrcům naznačoval, že by bylo chytré, kdyby nějaká postava ukončila terapii třeba v půlce série a místo ní přišla jiná, aby se trochu nabourala jistota, a zbytečně se neroztahovaly příběhy, které se v podstatě posunou sotva třikrát z celkových sedmi terapií. (23.09.2019)

Určitě né jednoduchá řada. Mohu s čistým svědomím říct, že 2.série je hodně temná a více emoční. Je těžká na zkouknutí (v tom nejlepším slova smyslu). Hodně jde ze všeho cítit, pojem smrti a smyslu sebevraždy. Přitlačilo se opravdu na pilu. A je to jenom dobře. Správným krokem je fakt, že obě série jsou jiné a liší se od sebe. To přidává na exkluzivitě. Formát je to výborný. Nejde mu, co vytknout. Terapie 1 a 2 se stali špičkou mezi seriály v tuzemsku. A není náhodou, že je to skrze HBO. Vždycky jsem rád, když po zkouknutí nějakého filmu či seriálu něco ve mně pořád je a musím na to stále myslet. Zde se mi to stává. Rezonujou ve mě myšlenky, pátrám po určitých smyslech, dostávám se do určitých typologických depresí. Je to skvělé, vynikající, vyjímečné. Byl bych moc rád, kdyby vznikla i III. řada. (27.07.2014)

Druhá "Terapie" je o kousek lepší než ta první. Zdá se, že tvůrci vyzráli a natočili o dost silnější příběhy, než před dvěma lety. V pondělí přichází Táňa v podání Terezy Brodské, která je výborná ve své roli sice úspěšné advokátky, ale jinak téměř nedospěle se chovající ženy. Úterý je zasvěceno manželské dvojici se dvanáctiletým synem. Neustálé hádky manželů velmi traumatizují Viktora a je to terapie, která je předem ztracena. Ve středu pro mne přichází vrchol této série. Viola je krásná třiadvacetiletá žena, bojující s těžkou chorobou. Tereza Voříšková hraje svou roli bravurně. Skvěle zvládá všechny zvraty v náladách Violy a na konci dokáže i dojmout. Ve čtvrtek dochází Slávek, podnikatel a "korupčník". I to je hodně zajímavé. Pátek je zase nejslabším článkem seriálu, kdy sám terapeut Pošta dochází na terapii ke své kamarádce Ditě. I tady však dochází k posunu k lepšímu, účastí Poštovy někdejší lásky Lenky. Jasných pět hvězd a jen doufám, že poslední díl nebyl otevřenými vrátky do třetí série. Tam by se už mohlo spadnout do stereotypu a to by si tvůrci ani my, diváci seriálu nezasloužili. (29.12.2013)

Po druhém zhlédnutí- po letech zkušeností z vlastní terapii- (i když jiného typu) vidím bloky terapeutů přes které nevidí objektivně, vidím těžkopádnost , dlouhodobost a často bezvýslednost terapie tohoto typu pomoci... Terapeut by měl být opravdu "vyčištěn" jinak strhává klienta do pokřiveného světa vlastního vidění... Ale je nutné si uvědomit že toto je mainstreemový seriál nikoliv život...:-)Vila, ve které Marek Pošta (Karel Roden) bydlí a provádí terapie, se nachází na adrese Lomená 493/10 ve Střešovicích. Dvojdům byl navržen pro profesora Františka Krejčího, který přednášel na Karlově univerzitě filosofii, logiku a psychologii, a jeho zetě, malíře Emila Fillu. Postaven byl v roce 1924.Dům zůstal v držení rodiny Krejčů. (19.11.2013)

Po zhlédnutí všech dílů si člověk řekne, proč na to vlastně koukal? Vždyť se nic nevyřešilo, v podstatě nikomu nepomohl, hlavně ne sám sobě. Navíc mi Roden jako psychoterapeut přijde hodně nevyrovnaný a občas i neprofesionální, když si klienty někdy pouští až moc k tělu. Navíc je to celé tak strašně vážně laděné, tak temně, až je to někdy směšné. (26.02.2014)