Chata na predaj

Nečekal jsem naprosto nic, proto teď možná mírně nadhodnocuji, ale zatím to tak zůstane. Tomáše Pavlíčka si budu muset začít všímat víc, protože to, co zde předvádí on se spoluscénáristkou, oba narození koncem osmdesátých let, je prostě neuvěřitelné. Naprosto reálné situace, věty, problémy, minulost souvisí se současností a nakonec se stejně nic nevyřeší... Kvituju zajímavý casting (Chýlková a Vávra), ječák Jany Synkové je zas po čtvrtstoletí využit v kvalitním filmu... Snesitelná stopáž, inteligentní humor... Pevně jsem doufal, že podzim bude letos v českém filmu kvalitní (Všechno bude, Domestik, Mars), ale že začne takhle jedinečně, bych si vůbec nepomyslel. 90%. (14.08.2018)

Při sledování jsem si chvílemi vzpomněl na německý film Divná kočička, který hravou formou zachycuje víkendový provoz jedné domácnosti - proplétání dětí, dospělých a zvířat v těsné kuchyni, zvuky pračky, hluk z venku... Ne že by Chata na prodej byla tak radikální jako Zürcherův film, ale v té hravosti, pestrobarevnosti a přístupu k postávám se mu trošku podobá. S příslušníky vícegenerační rodiny Pavlíček nezachází jako s vnitřně prokreslenými hrdiny (ani by na to tady neměl prostor), ale spíše je využívá jako figurky, s nimiž hraje škatulata. Různě je vedle sebe přeskládává (několikanásobné přesedání v autech), jako by chtěl vyčerpat všechny možnosti vzájemných interakcí. Pohrává si s incenováním prostředí a jednotlivými motivy (knihy, medvěd), které se v průběhu filmu proměňují. Ačkoli to vypadá, že Chata na prodej jen nostalgicky navazuje na typicky české rodinné výletnické komedie (Na samotě u lesa a další), ve skutečnosti k nim přistupuje sebeuvědoměle a zdůrazňuje trochu jiné věci. Místo hlášek je tu zásadnější struktura filmu, supraphonové songy znějící z gramofonu rozvíjejí vztahy mezi postavami. Asi jediný český film, co jsem ve Varech viděl, na který bych se v dohledné době rád podíval znovu. Přijde mi, že za ním stojí hodně mravenčí práce, která ve výsledku není tolik vidět, ale je tam. (06.07.2018)

Posmutnělá komediální rodinná road movie. Už to tu bylo a ne jednou, Chata na prodej není ani originální, ani dobrá. Jana Synková zamrzlá v poloze tety Kateřiny, Ivana Chýlková překvapivě nevýrazná, o zbytku ansámblu nemluvě. A scéna s medvědem, co se pokojně prochází po lese za urputného řevu deseti lidí, kteří hledají dědečka, je úplně mimo mísu. (11.12.2018)

Svérázně uchopený fenomén českého chataření zkřížený s novodobými Homolky. A stejně z toho vyšlo pošmourné dílo, které kvalitu loví jak se dá. Absolutně neatraktivní námět inklinující k tv povídkám na náměty diváků, sestávající z toho, že celá famílie se ještě jednou naposledy sejde už na prodané a totálně "totáčem" smrdící chatě, než ta bude příštího rána předána novým majitelům, aby dala průchod své nostalgii a starým i novým ranám osudu, má na svědomí progresivní režisér Tomáš Pavlíček. Ten v záplavě svých studentských děl (podruhé) směle oslovil profesionální ansámbl, aby mu na chatě uprostřed ničeho odehráli etudu na téma "rodina před kolapsem" nebo něco na ten způsob. A herci se činili. Pranic nevadilo, že David Vávra nekoresponduje s odměřenou Ivanou Chýlkovou a repliky stěží artikuluje, Jana Synková s iritujícím hlasovým fondem předvádí jakousi studii na způsob delikátní fúrie, Janu Kačerovi byl dopřán málomluvný senilní děd, Tereza Voříšková část filmu stráví v medvědí kůži, Judita Bárdos svádí svými pohledy a libozvučnou slovenštinou, Jan Strejcovský též nedobře artikuloval a jakýsi nesympatický Germán, kterého nic nerozhodí a kterého bych nejradši kopl do zadnice. Škoda nevyužitého potenciálu postavy (mírně enigmatického) souseda Václava Kopty. Přes své zápory má film svá originální specifika, z nichž vyzdvihnu magickou retro atmosféru, skvěle podpořenou dávnými a méně známými českými songy. Celé představení, co má náboj frašky i depresivní střelivo, trvá všehovšudy skromných 75 minut a dovedu si jej představit i coby divadelní kus. Ve filmovém provedení absentují silná dějová místa a použitelnost na kino plátně je málo funkční. V televizi se bude jednat o životaschopný kus, který paradoxně chatařům a seriálovým Chalupářům nijak neprospěje. 6/10 (06.06.2019)

Žádnou slávu, kvalitu nebo aspoň trochu kreativity z Parádně pokecal rozhodně nečekejte. Na druhou stranu Pavlíčkův snímek přináší obrovskou empatii a pochopení pro každodenní absurdity, nesmyslné hádky, ale i krásy rodiny a vztahů, kvůli kterým rozhodně stojí za to na film jít. Tleskám kouzelné Janě Synkové, roztomile zoufalé Tereze Voříškové a racionálně empatickému Michaelovi Pitthanovi za geniální ztvárnění svých postav z jedné běžné rodiny, co se rozhodla dát svou chatu na prodej... (07.03.2019)