Fantazie

Opravdu působivá záležitost, kde se skloubení hudby a obrazu mnohdy rovná spojení geniálnímu. Platí to zejména u starořeckého bájného představení plného pegasů, jednorožců a kentaurů a hlavně u fascinujícího tance víl, které na podkladu Čajkovského Louskáčka barví přírodu a doprovázejí ji při jejím rozkvětu. Nejvíc tak Fantasii brzdí průvodce, který vždy až příliš doslovně popíše děj následující obrazové skladby a také příliš oduševněle náboženská závěrečná pasáž s Ave Maria. (17.03.2007)

Walt Disney se v roce 1940 pokusil naprosto redefinovat audiovizuální dílo, kdy natočil experimentální koncertní film s různými druhy animace. Vše za doprovodu klasické hudby. Naprostý unikát, neboť dneska by si žádné dostatečně velké holywoodské studio netrouflo na něco tak... divného a nevyhovujícího žádné divácké kategorii? Animace je hodně plynulá, skoro mi přijde, že je vše naanimované 24 snímků za sekundu na místo klasických 12ti. Na tu dobu skvělá animace s olejomalbou a dalšími netradičními technikami. Má to dost zvláštní momenty - jako když dirigent dělá rozhovor doslova s zvukovou linkou, nebo když nám film šokujícně poví nový fakt, že existovali dinosauři podle vědců. Film je nejlepší, když je naprosto abstraktní a surreálný, když se objevil Myšák Mickey, tancující zviřátka a spol byl jsem docela překvapenej, co tam dělaj. Je naprosto zajímavé přemýšlet na to, že tohle mohli v kině vidět lidi, kteří si vzpomínali dětství za divokého západu. To je fakt bizár. Doslova film, kde se Walt Disney stal pionýrem slepých uliček.  (10.12.2023)

Čím tenhle snímek překvapí, to je jistě stopáž, ale v první řadě je to skutečnost, že se Disney pustil do tak poměrně experimentálního projektu. V podstatě beze slov, jen v mezihrách před jednotlivými filmy, se prezentují filmové variace na klasickou hudbu. Dnes by se studio Disney do ničeho podobného nepustilo. Rozhodně škoda, protože i když to pro dnešního diváka úplně není, ta radost z animace a hudby je zde úchvatná. (01.09.2014)

Tak take nieco som doteraz este nevidela, teda aspon nie vo forme celovecerneho filmu. Je to uplne originalny napad a odvazny experiment. Muselo to stat tolko namahy tak dokonale zosuladit obraz a zvuk. Neviem si predstavit, ze by v dnesnej dobe toto deti vydrzali pozerat v kine cele dve hodiny. Nie som si presne ista pre aky vek je Fantasia urcena, ja som to dnes pozerala so svojim 4rocnym chlapcekom. Chcel film o Mickey Mouseovi, tak som mu zapla Fantasiu, ja sama som to videla az dnes prvykrat. Vedela som, ze to nie je typicky Disney film, ale myslela som si, ze ten Micky tam dostane viac priestoru. Ak by dostal viac priestoru, zaujal by aj mensie deti. Moj maly hrdina to cudujsasvete dopozeral cele s jednou prestavkou, pacili sa mu najma dinosaury, ale nakoniec plakal, ze tam nebola Minnie a ostatni Mickyho kamarati. Ja ako dospely divak, ocenujem samozrejme hudbu a aj samotnu krasnu a farebnu animaciu. Lenze z nejakeho dovodu ma to bavilo cim dalej tym menej. Najprv som bola prekvapena, potom nadsena, tie abstraktne obrazy na zaciatku boli uplne super, ale tiez sa mi velmi pacili Luskacikove farbenie listia, prechod z leta do jesene a z jesene do zimy, to bolo uzasne, nadherne, wow!!! Potom tie dinosaury ma nebavili. Tak som bola zase prekvapena pestrofarebnymi obrazmi jednorozcov a celou tou farebnou sceneriou, duha bola velmi zaujimavo urobena a prekvapili ma aj tie skoro nahe "zienky". Film bol az velmi dlhy, keby napriklad Popoluska mala dve hodiny, nevadilo by mi to, ale pri Fantasii som sa uz ku koncu mala problem sustredit. Ked hrosice a slony predvadzali balet, uz som to akosi nevnimala, uz som sa nudila a to uplne nakoniec ma uz nebavilo, aj ked Ave Mariu mam rada, ale uz mi bolo dlho. A tak vlastne ani neviem, ako mam tento umelecky pocin ohodnotit. Urcite to je umenie, urcite to je krasne, napadite, originalne, ale zial nebavila som sa od zaciatku do konca, film si nedokazal udrzat moju pozornost a nepohladil po dusi az tak ako tie Disneyovky s pribehom...70%. (16.05.2020)

Naprosto geniální spojení vážné hudby s animací. Jednak oku lahodící kresby bez většího příběhu (květy na vodě nebo víly tančící za zvuků hudby z Louskáčka Petra Iljiče Čajkovského), nebo i příběhy s dějem, ale beze slov, které obstarává opět nádherná hudba (Sorcerer's Apretice á la čarodějův učeň Mickey nebo Pastorální symfonie jako Staré Řecké báje). Opravdu radost pohledět (a poslouchat). (15.03.2004)